Mniši shánějí bankéře, kteří by vyměnili mamon za Boha

21. listopad 2010

Švýcarský katolický mnišský řád se ohlíží po nových členech, a neváhá k tomu využít novinové inzerce, což by samo o sobě nebylo až tak podivné. Jenomže reklamu lákající novice řád umístil do magazínu pro špičkové finančníky, a to už tak obvyklé není, píše německý magazínu Spiegel. Graficky střízlivá inzerce se objevila v nejprestižnějším týdeníku pro vrcholový management Alpha. V sousedství lukrativních nabídek nabízí k postu nulový plat a žádné prémie, a navíc svobodu od běžných párových vztahů. Jinými slovy – manželství zakázáno. Přesto řádoví bratři nejsou neskromní – v průvodním textu tvrdí, že jde o jednu z nejvýznamnějších profesí na světě, pro niž je potřeba získat nové členy.

Švýcarský katolický mnišský řád se ohlíží po nových členech, a neváhá k tomu využít novinové inzerce, což by samo o sobě nebylo až tak podivné. Jenomže reklamu lákající novice řád umístil do magazínu pro špičkové finančníky, a to už tak obvyklé není, píše německý magazínu Spiegel. Graficky střízlivá inzerce se objevila v nejprestižnějším týdeníku pro vrcholový management Alpha. V sousedství lukrativních nabídek nabízí k postu nulový plat a žádné prémie, a navíc svobodu od běžných párových vztahů. Jinými slovy – manželství zakázáno. Přesto řádoví bratři nejsou neskromní – v průvodním textu tvrdí, že jde o jednu z nejvýznamnějších profesí na světě, pro niž je potřeba získat nové členy.

Za inzercí stojí jinak velmi uzavřený řád švýcarských kapucínů. Společenství však prožívá natolik dramatický úpadek členské základny, že se odhodlalo inzerovat v známém magazínu s nákladem přes milion výtisků. „Naši členové jsou katastrofálně přestárlí. Do řádů dnes nevstupují prakticky žádní lidé, takže máme velkou personální nouzi. Inzerce je v takovém případě zcela logickým krokem,“ řekl magazínu mluvčí švýcarských kapucínů Willi Anderau. Inzerát se objevil v části věnované bankovnictví a pojišťovnictví. Obrací se zejména na katolické bankéře, novináře, učitele, teology, obchodníky, právníky a experty na komunikaci ve věku od 22 do 35 let. Zájemci by měli být „nezávislí, ale přesto schopní života v kolektivu, sevřeném kázní. Současně by měli být zvídaví a iniciativní“.

Život v řádu je samozřejmě od kariéry bankéřů a manažerů na hony vzdálen. Inzerát to poctivě přiznává: „Nenabízíme žádný plat, nýbrž pouze spiritualitu, modlitby, kontemplaci a oddělený život zbavený osobního jmění i manželských svazků“. Novic se musí připravovat tři roky, než se může stát mnichem. Klášterní život je rozdělen rovným dílem mezi modlitby, pospolitý život a práci. „Pokud si to někdo představuje jako procházku růžovým sadem, hrubě se mýlí,“ varuje Anderau.

Podle magazínu se řádoví bratři uchýlili k inzerci kvůli strachu, že jim akutně hrozí vymření. Za posledních deset let se počet řeholníků snížil na polovinu, a dnes zůstává v zemi helvetského kříže jen 200 kapucínů. Jejich průměrný věk je navíc 70 let. Dva kláštery se už musely zavřít a třetí, v Appenzellském regionu, ukončí svou činnost příští rok. Mniši doufají, že jim inzeráty získají přinejmenším deset až dvacet nových členů.

Jejich potíže ovšem podle Spiegelu nejsou nikterak ojedinělé. Dramatický úbytek řeholníků a řeholnic během posledních 30 let je patrný ve všech katolických zemích – počet mnichů a jeptišek se snížil ve srovnání s rokem 1980 o čtvrtinu. Vatikánské statistiky navíc ukazují, že počet věřících vedoucích „posvěcený a oddělený život“ poklesl jen v letech 2005 až 2006 o 95 tisíc. Dnes je v katolických řádech zhruba 945 tisíc lidí. Trend je podle znalců tak prudký právě proto, že umírající řeholníky a řeholnice téměř nikdo nenahrazuje.

Ze statistik ovšem vyplývá ještě jeden zajímavý trend. Souběžně s úpadkem mnišstva prudce roste počet přepracovaných top-manažerů a manažerek, kteří využívají po celé Evropě kláštery a konventy k víkendovým pobytům, stráveným v naprosté izolaci, tichu a usebrání. „Právě to nás přimělo k inzerci v manažerském magazínu,“ prozrazuje Anderau. „Věříme, že lidé, kteří mají s naším prostředím pozitivní zkušenosti, mohou uvažovat o zásadní změně životní cesty,“ dodává. Je rovněž přesvědčen, že úpadek řádů by nebyl tak dramatický, kdyby byla veřejnost lépe informována. „Většina lidí má o mnišství zcela zkreslené představy, plné klišé a nepřesností. Snažíme se uvádět františkánskou reguli do moderního světa 21. století. Prakticky nikdo už nenosí mnišskou sutanu,“ vysvětluje mluvčí.

Švýcarští experti na náboženství si však nemyslí, že by toto iniciativa mohla kapucínům pomoci. „Víkendové pobyty v klášterech jsou sice v módě, ale strávit tam celý život už tak atraktivně nevypadá. Smutnou pravdou je, že většina lidí uvažuje o odchodu do kláštera pouze ve chvílích, když v životě zkrachovali nebo procházejí těžkou krizí,“ říká Georg Otto Schmid, který se v posledních letech zabýval úpadkem klášterů.

autor: rma
Spustit audio