18. září  2016 v 19:45  rubrika: Zprávy

Může pes do synagogy?

Mohou do synagog chodit slepečtí psi? To je otázka, která přiměla současného pražského rabína Davida Petera vydat takzvané responsum – tedy odpověď na otázku, jak se správně zachovat podle židovského zákona, když není jasné, co zákon říká. Jde přitom pravděpodobně o první takové rabínské rozhodnutí po více než 80 letech.

Mezi nejoblíbenější domácí mazlíčky v Česku bez pochyby patří psi. Tradiční judaismus se ale na ně tak kladně nedívá. Podle něj jsou psi nečistí. To neznamená, že by Židé nesměli psy vlastnit. Ale do synagogy nebo na židovský hřbitov by je vodit neměli. 

Jak je to ale se slepeckými psy? Mohou do synagogy doprovodit svého pána? To je otázka, kvůli které nyní pražský rabín David Peter vydal takzvané responsum, první české rabínské rozhodnutí po více než osmdesáti letech: 

„Talmud byl napsán před 1500 lety. Plno věcí není v talmudu postiženo, není to dovedeno do konkrétního problému, responsionální literatura slouží konkrétnímu člověku v terénu jako pomoc. Došlo k moderním věcem, které v minulosti nebyly, a co teď, jak máme reagovat, jak na to pohlížet?“ 

Takovým novým fenoménem jsou například vodicí psi, o kterých se Bible ani Talmud nezmiňují: 

Rabín David Peter - Foto:  Eretz.cz

Rabín David PeterFoto:  Eretz.cz

„Otázka byla, co dělat, když je zájem ohledně lidí, kteří jsou tak postižení a používají psa. Nikdo to před tím neslyšel. Jak se to tedy má řešit?“ 

David Peter není prvním rabínem, který se touto věcí zabývá. Už Američan Moše Feinstein ve svých responsích z roku 1953 vysvětluje, proč je podle něj možné vstoupit do synagogy s vodícím psem během modlitby – totiž aby se jí dotyčný mohl zúčastnit: 

„Problém je pes jako takový v rámci židovské společnosti a ve vztahu k synagoze. To, že je najednou tu je vodicí pes, je novinka. Do té doby byli jen psi mazlíčci nebo to byl pracovní pes. Talmud nachází negativní pohled na psa. Jestli máme 1400 let negativní pohled na psa, a teď najednou můžu se na psa dívat jinak?“ 

Tato otázka se znovu objevuje za dalších 12 let, kdy curyšský rabín ve své responsi popírá Feinsteinův názor: 

„To jsou dvě teze, jestli k problematice slepecký pes v synagoze. Člověk se musí naučit tato dvě základní díla, pak po tom jít sám, tedy zjistit, co je to pes, co je to synagoga, a přihlédnout k některým názorům. A já jsem odpověděl, a budu muset čekat na negativní reakci, protože až se opravdu stane, že budou slepečtí psi, tak potom budou lidé, kteří budou říkat, že přece pes nepatří do synagogy.“ 

Exteriér Maiselovy synagogy, pohled z Maiselovy ulice - Foto:  Židovské muzeum v Praze

Exteriér Maiselovy synagogy, pohled z Maiselovy uliceFoto:  Židovské muzeum v Praze

Podle Petera se významní rabíni poslední doby spíše přiklánějí k tomu, aby vodicí pes raději zůstal v předsíni synagogy a nevidomým dále pomohli ostatní lidé uvnitř: 

„Záleží na konkrétním rabínu, na tom člověku, jak se rozhodne, samozřejmě jsou tu vlivy společenské, kulturní, které ovlivňují rozhodnutí, protože třeba rabín řekne ano, a dané společenství řekne, ale my to nechceme, chceme se chovat jinak.“ 

Jak se tedy k celé věci staví český autor nového responsa? 

„Já směřuji k tomu to umožnit, i když vím, že proč musíme dojít k tomu, aby člověk, který využívá pomoc zvířete, tak proč mu nepomůže člověk? Ten problém může být mnohem hlubší a úplně někde jinde. Proč lidé nepomohou člověku, proč k tomu musí být zvíře, které nahrazuje člověka? To znamená, že lidská společnost má nějakou chybu,“ ukazuje širší společenské souvislosti celého problému vrchní pražský rabín David Peter. 

Autor:  Ondřej Čihák

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas