Na Blízkém východě ubývá křesťanů

Křesťané by si měli uvědomit, že osud nemuslimů na Blízkém východě je svázán s osudem Izraele, píše italský novinář pro izraelský deník Jediot Achronot. Letošní Velikonoce jsou nejsmutnější v dlouhém příběhu o křesťanství v arabských zemích – tato víra je v oblasti, kde vznikla, na samém pokraji vymření. Tolik opěvovaná různorodost Blízkého východu se scvrkne na plochou monotónnost jediného náboženství – islámu a hrstku jazyků. Egyptská revoluce v roce 1919 si přisvojila zelenou vlajku s půlměsícem a křížem – tehdejší nacionalistické revoluce proti britskému kolonialismu se zúčastnili jak muslimové, tak křesťané. A dnes chce podle Egyptské federace pro lidská práva z Egypta odjet 70 křesťanů týdně kvůli výhrůžkám islamistů.

Na Blízkém východě je v současnosti jediná země, kde počet křesťanů stoupá – Izrael. Podle Izraelského ústředního statistického úřadu čítala v roce 1934 křesťanská komunita 34.000 věřících, dnes jich má 163.000 a v roce 2020 jich bude 187.000. V ostatních zemích Blízkého východu snaha o islámskou čistotu brzy vymaže poslední stopy předislámské minulosti. To se týká nejen křesťanů, ale i dalších neislámských komunit jako zoroastriáni nebo bahaisté v Íránu. Také bahaisté našli útočiště v Izraeli, konkrétně v Haifě.

K tomuto islámskému tažení přispívá i mlčení na globálním fóru, přístup médií i příliš smířlivý postoj Vatikánu. Podle zprávy o svobodě vyznání, kterou vypracovalo americké ministerstvo zahraničí, klesl počet křesťanů v Turecku ze dvou milionů na 85.000, v Libanonu z 55 % obyvatel na 35 %, v Sýrii z poloviny obyvatelstva na pouhá 4 %, v Jordánsku z 18 % na dvě procenta a v Iráku už žádní křesťané nejsou. Kdyby ještě dvacet třicet let pokračoval exodus křesťanů z Betléma na území palestinské samosprávy, nebude mít v Ježíšově rodišti kdo sloužit bohoslužby. V Íránu křesťané nežijí už od roku 1979, kdy dal ajatolláh Chomejní zavřít křesťanské školy. Poslední 3.000 křesťanů v pásmu Gazy jsou nemilosrdně pronásledovány a na jihu Súdánu jsou křesťané nuceni k otrockým pracím.

Maronité v Libanonu, jediná křesťanská skupina, která kdy měla v moderním arabském světě politickou moc, se stali menšinou kvůli muslimskému násilí a vzestupu šíitského hnutí Hizballáh. V Saúdské Arábii křesťany bije a mučí náboženská policie. Bagdádský arcibiskup Benjamin Sleiman hovoří o „vyhubení křesťanství na Blízkém východě“. Křesťanský Egypt kdysi symbolicky reprezentoval bývalý generální tajemník OSN Butrus Butrus-Ghálí, křesťan ženatý s Židovkou, jejíž sestra byla manželkou izraelského ministra zahraničí Abby Ebana. Ministrem zahraničí byl i Butrus Butrus-Ghálí, když doprovázel egyptského prezidenta Anvara Sadata na jeho první historické cestě do Jeruzaléma. Sadat, který jako malý chodil do křesťanské školy, byl zavražděn i proto, že podepsal smlouvu se „sionisty“. Nyní na jeho „chladný mír“, jak vzájemné styky označují Izraelci, znovu útočí nová egyptská vláda.

Na Blízkém východě v současnosti probíhá úsilí o „vyčištění“ regionu od křesťanů. A stejně jako islámští totalitní vládci na Blízkém východě nemilosrdně pronásledují křesťany, už 63 let chtějí zničit židovský stát ve svém středu. Proto je osud Izraele svázán s osudem nemuslimských menšin. Jestli islamisté zvítězí, bude Blízký východ celý zelený – tedy v barvě islámu, zdůrazňuje italský novinář v článku pro Jediot Achronot.

autor: gzb
Spustit audio