Německý papež v Chorvatsku

4. červen 2011

Zprávou tohoto týdne se stalo zadržení hledaného Ratka Mladiče v Srbsku a jeho vydání mezinárodnímu soudu v Haagu. Nepochybně to přispěje k návratu Srbů do Evropy, ačkoliv je to cesta složitá. Jen o něco jednodušší to má sousední Chorvatsko, které žije o tomto víkendu návštěvou papeže Benedikta XVI.

Balkán se někdy chápe jako nepovedené dítě Evropy, které nadělá spoustu skandálů, ale přesto patří do rodiny. Padl tam výstřel a začala první světová válka, během druhé války klesl do krutého nacionalismu, který se povedlo na chvíli socialisticky přidusit, aby opět propukl po pádu komunismu v 90. letech minulého století. Následovala série balkánských válek, ve kterých vznikaly nové státy.

Řešila se otázka, kam až rozpad bývalé Jugoslávie zajde, zda se například po zániku Bosny a Hercegoviny zrodí v Evropě islámský stát. Krvavé konflikty poznamenaly oblast na dlouhá desetiletí. A typickou se pro ně stala tamní náboženská, etnická a kulturní různost. Teď míří tyto země do Evropské unie, kde mají nepochybně svoje místo. Pro jejich vlastní dobro není ale od věci, aby se ještě předtím vyrovnaly s temnými stránkami nedávné minulosti.

Papež Benedikt XVI. zasvětil návštěvu Chorvatska zdůraznění křesťanských kořenů Evropy. Chorvatsko je ostatně katolickou zemí, která má s Vatikánem blízké vztahy. Když se v roce 1991 osamostatnilo, byl Vatikán spolu s Německem jednou z prvních zemí, jež ho uznaly. V Záhřebu si to dobře pamatují a německý papež je jim i proto sympatický.

Papež Benedikt XVI.

Mimochodem, Chorvatsku se někdy říká „malé Polsko na jihu Evropy“. Tamní katolická církev má totiž poměrně velký vliv a pro mnoho obyvatel je ztělesněním národní identity. Během válek to mělo taky odvrácenou stranu, když upadala do nacionalismu a podle kritiků někteří její představitelé daleko překračovali hranice křesťanského étosu.

Papežovo poselství je jasné. Uzdravení z těžkých ran minulosti musí být duchovní. A stejně jako sekulární Evropa, i katolické Chorvatsko potřebuje znovu objevit svoje křesťanské kořeny. S jistotou můžeme říct, že tato země patří do Evropské unie. Za dva roky se, doufejme, stane jejím osmadvacátým členem. Ostatně, Slovinsko je tam už dávno a další země bývalé Jugoslávie by měly po splnění podmínek následovat. Balkán prostě do Evropy patří. Už proto, že otázka křesťanských kořenů je aktuální od Baltu až po Jadran.

autor: Daniel Raus
Spustit audio