Nenechte si ujít mimořádnou výstavu Sv. Anežka Česká - princezna a řeholnice
Mimořádnou výstavu Sv. Anežka Česká - princezna a řeholnice hostí Praha. Expozice v Anežském klášteře nabídne do konce března na 300 uměleckých děl. Výstavou vrcholí oslavy 800. výročí narození nejvýznamnější Přemyslovny, mimořádné osobnosti dějin naší země. První část výstavy je věnována dobovému kontextu jejího života, přiblíží reálie každodenního života světice i prameny jejího duchovního růstu. Další pak na ukázkách malířství, sochařství a také literárních památek, zejména středověkých legend, přiblíží podobu uctívání Anežky od středověku do 20. století.
Od 25. listopadu mají v Anežském klášteře návštěvníci možnost vidět výstavu přibližně 300 exponátů vztahujících se ke kultu Sv. Anežky. Hlavními organizátory jsou Arcibiskupství pražské, Národní galerie v Praze a Karlova univerzita. K významu celé výstavy se v úvodním slovu tiskové konference vyjádřil její kurátor, zastupitel Arcibiskupství pražského Vladimír Kelnar:
„Výstava je jakýmsi slavnostním vyvrcholením celého roku Sv. Anežky, protože si letos připomínáme osmisté výročí, které uplynulo od jejího narození, a tuto výstavu vnímáme jednak jako poctu této velké princezně a velké osobnosti našeho národa a jednak jako výraz díku, protože Anežka zůstane jednou provždy v našich dějinách spjata s tím pozoruhodným zhroucením komunistického režimu, které následovalo, a můžete tomu říkat, jak chcete, někdo možná náhodně, ale opravdu pár dní poté, co byla Anežka kanonizována.“
Vznik celého projektu přibližuje jeden z členů týmu autorů výstavy Marek Pučalík z Univerzity Karlovy:
„Zhruba před rokem a půl jsem si říkal, vždyť vlastně se chystá (nějaké) výročí, a tak jsme s panem profesorem Roytem a Vítem Vlnasem navštívili pana arcibiskupa, který k tomu dal veškeré své požehnání, poté samozřejmě v kooperaci s Národní galerií a s Universitou Karlovou jsme tedy vymysleli konferenci, která se konala před třemi dny a v návaznosti tuto velkou výstavu, která shromáždila veškeré dostupné významné památky Anežčina kultu.“
Na výstavě je celá řada mimořádných exponátů jako Přemyslův kříž nebo Přemyslovy pohřební insignie. Pozdně gotická archa, oltář velmistra Puchnera a další. Jaký exponát je významný pro další z autorek výstavy historičku umění Helenu Soukupovou?
„Pro mě je tím velkým exponátem Anežčina originální podobizna, která je normálně uložena v lapidáriu Národního muzea, a na výstavu sem byla zapůjčena a byla restaurována. Čili my tady máme podobiznu z doby Anežčina života, z doby založení králova pohřebiště v roce 1261, čili je i přesně datovaná a má opravdu krásný výraz, čili jsem velmi ráda, že je na té výstavě přítomna.“
Helena Soukupová dále přiblížila, co bude předmětem historického výzkumu v budoucnu:
„Máme tady rukopisy zapůjčené z Milána a ze Šibeníku, kde jsou nejstarší žádosti o Anežčinu kanonizaci a ty právě čekají také ještě na nové vyhodnocení a nové zpracování, protože byly různé názory na jejich datování a myslím si, že se v mnohém shodují právě s texty té nejstarší legendy.“ (…tzn., že jeden ten dopis psal představený řádu Menších bratří, druhý abatyše a třetí neznámý autor, zřejmě pražský biskup, a to autorství koresponduje s texty legendy nejstaršího zápisu.)
Výstava v pražském gotickém klášteře s jedinečnou duchovní atmosférou bude veřejnosti otevřena do 25. března příštího roku.
