2. ledna  2011 v 19:10  rubrika: Zprávy

Neznámá argentinská spisovatelka si nárokuje Schindlerův seznam

Oskar Schindler

Oskar Schindler

Česko-německý průmyslník Oskar Schindler zachránil ve své továrně v Krakově a později v Brněnci u Svitav skoro 1.100 Židů před transportem a jistou smrtí v nacistických vyhlazovacích táborech a byl za to po válce poctěn izraelským titulem Spravedlivý mezi národy. Seznam, na kterém figurují jména více než 800 mužů a skoro 300 žen, se dochoval a stal se pro celé lidstvo symbolem odvahy v dobách temna, z velké části i díky známému hollywoodskému filmu Stevena Spielberga, píše izraelský deník Jediot Achronot. Nyní se po 17 letech od jeho premiéry dostává otázka Schindlerova seznamu opět do popředí zájmu a v Izraeli se řeší, kdo je vlastně vlastníkem seznamu uloženého v Jad Vašem. Jeho historická i finanční hodnota je obrovská.

Vdova po Oskaru Schindlerovi Emilie zemřela v Argentině. Pár let před svou smrtí v roce 2001 se tam spřátelila s místní spisovatelkou Erikou Rosenbergovou, která jí pomáhala s psaním autobiografie a po její smrti sama napsala několik knih o slavném manželském páru. Schindlerovi neměli děti a Rosenbergová byla prohlášena za jednu z dědiček. Získala tak autorská práva na všechny dokumenty, které Oskar Schindler napsal. A nyní tvrdí, že jí patří i Schindlerův seznam, protože i ten sepsal Schindler. 

Schindlerův seznam se po válce spolu s jeho autorem a manželkou dostal do Argentiny, kam Schindlerovi po válce utekli a kde později provozovali farmu. Ta časem zbankrotovala a Oskar v roce 1957 svou ženu opustil a vrátil se do Německa, kde žil s milenkou v městě Hildesheim. Oskar pak šestnáctkrát navštívil Izrael, a když v roce 1974 zemřel, byl na vlastní přání pohřben na katolickém hřbitově v Jeruzalémě. Titul Spravedlivý mezi národy obdržela i Emilie Schindlerová, zejména za svůj podíl na záchraně stovky zmrzlých Židů z nákladních vagonů, které Schindler ke konci války koupil od nacistů, aby jim zachránil život. V roce 1997 Emilie s pomocí Eriky Rosenbergové napsala paměti s názvem Paměť, kde se protíná světlo a stín; říká v nich, že ona ani její muž nebyli žádní hrdinové a jen dělali, co bylo třeba. 

Po Oskarově smrti prohlásil německý soud za jeho právoplatnou dědičku Emilii. Když ale v devadesátých letech zemřela Oskarova milenka, našel její syn doma na půdě Oskarův kufr s více než 7.000 dokumenty a fotografiemi, včetně slavného seznamu. Předal je německému deníku Stuttgarter Zeitung, který pak o Schindlerovi uveřejnil několik článků. Z nich se o kufru dozvěděla Emilie a přes právníka požadovala jeho vydání. Soud jí vyhověl a nařídil, aby byl kufr zabaven. Když si však pro něj zástupci soudu přišli, nenašli ho – byl na cestě do Izraele. Stuttgarter Zeitung usoudil, že nejlepším místem pro Schindlerovy dokumenty bude Jad Vašem. Pokud šlo ale o Emilii, dokumenty zmizely. 

V Jad Vašem byly nerušeně uloženy až do letošního března, kdy o historii Schindlerova seznamu napsal knihu německý novinář Ulrich Sahm, bývalý dopisovatel deníku Stuttgarter Zeitung, který dokumenty v Jad Vašem osobně předával. Knihu četla i Erika Rosenbergová – a dospěla k závěru, že dokumenty ze Schindlerova kufru byly odcizeny a do Jeruzaléma převezeny nezákonně. Napsala žádost o jejich vydání izraelskému vicepremiérovi Elimu Jišajovi i muzeu Jad Vašem. 

Z dlouhé korespondence, která následovala, vyplynula řada zajímavých informací – mimo jiné i to, že Emilie Schindlerová byla nesmírně zklamaná ze Stevena Spielberga, který na filmu o jejím manželovi vydělal miliony dolarů, ale jí nedal ani cent. Rosenbergová zažalovala i filmovou společnosti Universal Studios za nedodržení staré smlouvy uzavřené ještě s Oskarem, která mu slibuje 5% z výnosu každého filmu, který by studio o jeho životě natočilo. 

Jad Vašem Rosenbergové odpověděl, že dokumenty získal legální cestou a soudí, že jsou na správném místě, protože jde o oficiální památník židovským obětem holokaustu a materiály v něm jsou přístupné vědcům, studentům a ostatním zájemcům. Rosenbergové ale o vědu a historii zřejmě příliš nejde. V březnu se v aukci prodala jiná kopie Schindlerova seznamu, který byl sice neúplný, ale svému majiteli vynesl přes tři miliony dolarů. Prodával ji starožitník Gary Zimet, který ji dostal od dědiců Jicchaka Sterna, židovského účetního, jenž u Schindlera za války pracoval a seznam osobně přepisoval. 

Rosenbergová se aukci pokusila zastavit, a když se jí to nepodařilo, požadovala, aby byly peníze za vydražený seznam převedeny na její konto. Soud nejprve prodej dokumentu skutečně zpochybnil a aukci zrušil, ale před týdnem nárok Rosenbergové zamítl a aukci prohlásil za právoplatnou. Podle něj prodej tohoto dokumentu neporušuje Schindlerova autorská práva. Až sem příběh Schindlerova seznamu dospěl a všechno nasvědčuje tomu, že ještě zdaleka nekončí, uzavírá Jediot Achronot

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas