Nizozemsko hlasuje o zákazu rituální porážky zvířat
Obyvatelé San Franciska si nedávno prosadili místní referendum, ve kterém budou v listopadu rozhodovat o zákazu obřízky. Židé a muslimové jsou tak znepokojeni, že požádali soud, aby hlasování zakázal, protože zákaz obřízky porušuje jejich ústavní právo na svobodu náboženského vyznání. Podobné porušení náboženské svobody se ale nyní chystá i v Nizozemsku, které bylo dlouhá staletí známé jako mimořádně tolerantní země.
Židé v Nizozemsku v současnosti svádějí úporný boj o samotné právo praktikovat svou víru. Nizozemský parlament nedávno zakázal rituální porážku zvířat, která je podle poslanců nehumánní, a nařídil, že zvíře musí být před usmrcením omráčeno. To však podle židovských náboženských pravidel není možné.
Zákon navrhla marginální Strana za práva zvířat, která má pouze dva poslance ve 150členném parlamentu a jediného v 75členném Senátu. Pomocí takzvaných odborných studií, které však židé označili za nepravdivé, přesto přesvědčila 116 poslanců, že zvíře při rituální porážce trpí. Pravda to ale není – židovská šchita je maximálně šetrná: speciálně vyškolený řezník, šochet, přetne všechny životně důležité tepny, žíly a průdušnici, zvíře vykrvácí, upadne do bezvědomí a zemře během několika vteřin. Šetrnost šchity uznává i Zákon o humánních metodách porážky zvířat ve Spojených státech a Kanadě.
Návrh ještě musí schválit nizozemský Senát. Židé z celé Evropy však už vyrazili do boje, aby přijetí ostudné legislativy zabránili. Evropský židovský kongres poukázal na její neslučitelnost s článkem 9 Evropské konvence o lidských právech, který potvrzuje svobodu náboženského vyznání. Varoval také, že přijetí zákona může v Evropě spustit dominový efekt – už nyní je rituální porážka zakázána v Norsku, Švédsku, Lucembursku a Švýcarsku, ale tyto země alespoň povolují dovoz košer masa. Kongres rovněž připomněl, že zákaz rituální porážky byl jedním z prvních protižidovských nařízení, která před druhou světovou válkou přijali nacisté.
Rituální porážka neumožňuje omráčení zvířat ani v islámu. Pozorovatelé se shodují, že návrh zákona je namířen především proti milionové komunitě muslimů, které mnoho lidí nevidí v zemi rádo. Nevítanými hosty se však nyní cítí i 40.000 nizozemských židů.
Ještě však není vše ztraceno – i kdyby Senát normu schválil, zákon z ní udělá teprve vláda a někteří její členové už dali najevo, že jsou si rozporu s ústavou vědomi. Pokud by norma přesto vstoupila v platnost, nizozemská židovská komunita se chce obrátit na Evropský soud.
