14. května  2016 v 09:05  rubrika: Zprávy

Nové Město pražské koncipoval Karel IV. jako nebeský Jeruzalém a nový Řím

Kostel svatého Apolináře na Novém Městě pražském - Foto: Jana Šustová

Kostel svatého Apolináře na Novém Městě pražskémFoto: Jana Šustová

Jako zhmotnění nebeského Jeruzaléma a také jako nový Řím – tak koncipoval Nové Město pražské jeho zakladatel Karel IV. Od jeho narození právě dnes uplynulo 700 let a při této příležitosti se během tohoto víkendu i v dalších dnech uskuteční několik vycházek a přednášek na téma Kostely a kláštery založené Karlem IV.

Karel IV. vybudoval na Novém Městě pražském řadu kostelů. Šestice z nich tvoří vzdušnou čarou pomyslný kříž, v jehož středu stojí kostel sv. Apolináře. Svislé břevno kříže se rozkládá od kostela sv. Kateřiny, přes kostel Panny Marie Na Slupi až k bazilice svatých Petra a Pavla na Vyšehradě. Příčné rameno pak tvoří linie mezi klášterem Na Slovanech a kostelem na Karlově. Prorektor Univerzity Karlovy profesor Jan Royt však dodává ještě další souvislosti.  

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a Karla Velikého v Praze na Karlově - Foto: Jana Šustová

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a Karla Velikého v Praze na KarlověFoto: Jana Šustová

„Každá z těch staveb svým zasvěcením odkazuje k nějaké Karlově ideji nebo k události. Můžeme to ve stručnosti říci. Vyšehrad – místo, které hrálo důležitou roli v korunovačním řádu. Tam v předvečer korunovace Karel obdržel líčené střevíce a mošnu Přemysla Oráče, čímž bylo naznačeno, že pochází z rodu Přemyslovců. Kostel svatého Karla Velikého a Panny Marie svým půdorysem odkazoval na Cáchy, kde římští králové byli korunováni. Kostel svatého Apolináře pak zase na Ravenu, která byla sídlem západořímských císařů. Dole kostel svaté Kateřiny pak odkazoval na to, že Karel IV. zvítězil v Itálii v první bitvě na den svaté Kateřiny pod hradem San Felice. A nedaleko je kostel Panny Marie Pokorné, který poukazoval na významný florentský řád Panny Marie Servitské, neboli servitů, služebníků Panny Marie.“ 

Když se na Novém Městě pražském vydáme mimo tento pomyslný kříž, je třeba připomenout již zaniklou kapli Božího těla, o které historik Petr Čornej říká. 

Model kaple Božího Těla a "věže ostatků" na Dobytčím trhu (na základě studie Václava Mencla z roku 1948 zpracoval Ondřej Šefců) - Foto: Jana Šustová

Model kaple Božího Těla a "věže ostatků" na Dobytčím trhu (na základě studie Václava Mencla z roku 1948 zpracoval Ondřej Šefců)Foto: Jana Šustová

„Kaple Božího Těla stála zhruba uprostřed dnešního Karlova náměstí, tehdejšího Dobytčího trhu, kde se ukazovaly říšské a české svátostiny až do roku 1418. To byl obrovský svátek, který se konal 2. pátek po Velikonocích, byla u toho veliká pouť, které se zúčastňovalo více než 40 tisíc lidí, desítky tisíc lidí z celé Evropy. Po husitské revoluci samozřejmě při jejich vztahu k ostatkům svatých, k obrazům atd. to už nebylo myslitelné, ostatně ty říšské svátostiny byly od roku 1424 uloženy v Norimberku a dnes jsou ve vídeňské Schatzkammer v Hofburgu.“ 

V pouti po kostelích, které založil Karel IV., dále pokračujeme s profesorem Janem Roytem. 

Kostel Panny Marie Sněžné, pohled z Františkánské zahrady - Foto: Kristýna Maková

Kostel Panny Marie Sněžné, pohled z Františkánské zahradyFoto: Kristýna Maková

„Největším kostelem Nového Města byl kostel Panny Marie Sněžné, tedy kostel, který upomínal na Řím na nejstarší římskou mariánskou baziliku. Nesmíme zapomenout na Emauzy se slovanskou liturgií, ale západního typu, takže to zase byla taková připomínka dědictví velkomoravského. A na místě, kde je dnes Dům u Hybernů, stál ambrosiánský klášter, což zase připomínalo to, že Karel IV. byl korunován železnou korunou lombardských králů. Takže vidíme určitý úmysl. A ještě připomeneme kostel svatého Jindřicha, protože pražští arcibiskupové byli papežskými legáty právě tohoto kostela, kde byl pohřben jeden z Karlových předků, císař Jindřich. Takže tady vidíme opravdu hluboký význam všech těchto staveb.“ 

Zastavme se ještě v klášteře Na Slovanech 

Benediktinské opatství Panny Marie a sv. Jeronýma v Emauzích v Praze - Foto: Khalil Baalbaki

Benediktinské opatství Panny Marie a sv. Jeronýma v Emauzích v PrazeFoto: Khalil Baalbaki

„Tam byla liturgie západní, ale ve slovanském jazyce – ve staroslověnštině. To je třeba připomenout, že to nebyla liturgie východního typu. Takže já si myslím, že tam jednak viděli samozřejmě určité politické cíle, třeba jednání se srbským králem Dušanem a dalšími. A řekl jsem, že tady také hrála roli cyrilometodějská tradice, protože ten kostel v Emauzích byl zasvěcen svatému Cyrilu a Metodějovi, svatému Prokopu, svatému Vojtěchu a svatému Jeronýmovi, tedy slovanským patronům. Takže tady vidíme trochu jiné směřování než na východ, ale spíše je tady ta tradice Velkomoravské říše.“ 

K použití slovanského jazyka v liturgii profesor Royt dodává: 

„On si přál, aby tento klášter vznikl, v tom klášteře byla tato liturgie pěstována, čímž bylo zřejmě navázáno na klášter na Sázavě, kde byla přerušena ta tradice slovanské liturgie, a myslím, že Karel chtěl podobně, jako tomu bylo v Římě, aby tady byly zastoupeny všechny ty liturgie, protože v Římě jsou také pěstovány liturgie, které jsou z celého světa, takže já si myslím, že toto byl hlavní účel, i Karla IV., protože říkal, že to Nové Město mohlo být také jakýsi nový Řím.“ 

Komentované prohlídky kostelů a klášterů založených Karlem IV., které pořádá Univerzita Karlova 

Akce k projektu Šifra Otce vlasti, které pořádá Sdružení Nového Města pražského 

Autor:  Jana Šustová
Pořad: Mezi nebem a zemí  |  Stanice: Rádio vašeho kraje
Čas vysílání: sobota 09:04  |  Délka pořadu: 56 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas