25. června  2017 v 19:45  rubrika: Zprávy

Nově vychází kniha Viktora Fischla Hovory s Janem Masarykem

Jan Masaryk v radiu Hlas Ameriky - Foto: Česká televize

Jan Masaryk v radiu Hlas AmerikyFoto: Česká televize

Viktor Fischl, hebrejským jménem Avigdor Dagan, byl významný český spisovatel a básník, a později také diplomat ve službách státu Izrael. Jeho kniha Hovory s Janem Masarykem vznikala za války v Londýně a Viktor Fischl v ní originálně zachytil názory a myšlenky Jana Masaryka. Nyní jeho kniha vychází znovu. U příležitosti jejího vydání v pražské knihovně Václava Havla debatovali literáti i politici.

Viktor Fischl se Janem Masarykem seznámil v Londýně, poté co se mu podařilo odejít před druhou světovou válkou z Československa. Jan Masaryk ho zaměstnal u sebe na ministerstvu a po čase z něj dokonce udělal svého tajemníka. A tak se mezi Masarykem a Fischlem vyvinul blízký vztah. Šéfredaktor nakladatelství Garamond Petr Himmel přibližuje, jak text knihy, Hovory s Janem Masarykem, vznikal. 

„Ten text jako takový vznikal po celou dobu, kdy se Viktor Fischl vídal s Masarykem takřka denně v Londýně. A já si tak představuji tak, že spolu vedli u sklenky whisky a u doutníku hovory a Viktor Fischl si ty dlouhé večery, kdy Jan Masaryk mluvil na různá témata, si zapisoval jeho myšlenky. S to, co do toho vložil Viktor Fischl, je pouze to, že zaznamenal myšlenky Jana Masaryka, ale povedlo se mu to tak geniálně, že když člověk čte tu knihu, tak má pocit ,že opravdu promlouvá ten Masaryk tak, jak známe že mluvil takovou tou lidovou mluvou.“ 

Materiál, který Viktor Fischl nasbíral během osobních schůzek s Masarykem, uspořádal až po jeho smrti v roce 1948. Kniha Hovory s Janem Masarykem v češtině pak poprvé vyšla v roce 1952 a to hned dvakrát, v Izraelském Tel Avivu a v Chicagu ve Spojených státech, ani jednou však v tehdejším Československu. Hovory s Janem Masarykem jsou dodnes aktuální. 

„Viktor Fischl v dokumentu z roku 1991 říká, že ta kniha pro něj vždycky byla takovou učebnicí diplomacie, že se snažil tam zaznamenat ty myšlenky, které se týkaly Čechů, českého národa. Masaryk tam mluví o vztahu malých a velkých zemí, o demokracii o státnících, se kterými se setkal. A já si myslím, že do dneška je to kniha, kterou by si měli přečíst nejen všichni čeští politici, ale všichni Češi, protože je to kniha o nás o Češích, a o tom, jak žít ve svobodné zemi.“ 

Kniha Hovory s Janem Masarykem nabízí i překvapení. 

„Když to člověk víc zná Masaryka z různých stran, tak při čtení toho textu ho vždycky překvapí, jaký to byl neuvěřitelný humanista a demokrat.“ 

Viktor Fischl byl posledním žijícím spisovatelem, o němž se ještě zmiňuje Arne Novák v konečném vydání svých Dějin české literatury z roku 1936. Napsal knihy Dvorní šašci, Kafka v Jeruzalémě, nebo Kuropění. Po skončení diplomatické mise v roce 1977 se Viktor Fischl věnoval hlavně literární tvorbě. 

„Ke konci života se věnoval ještě jedné činnoti, a podle mě zajímavé –překládal z hebrejštiny poetické knihy Starého zákona. My jsme vydali knihu, která se jmenuje Poezie Starého zákona a je to šest knih Starého zákona a pak dvojjazyčné knihu Žalmů v česko-hebrejské verzi.“ 

Popisuje tvorbu Viktora Fischla šéfredaktor nakladatelství Garamond Petr Himmel. 

Viktor Fischl se zapsal do dějin jako spisovatel, ale také jako diplomat. Po komunistickém převratu a Masarykově smrti emigroval do právě vznikajícího židovského státu Izrael, kde od roku 1950 pracoval na izraelském ministerstvu zahraničí. Později byl např. velvyslaneckým radou na izraelské ambasádě v Barmě, nebo od roku 1966 velvyslancem Izraele v Jugoslávii. Do Československa se vrátil poprvé až v roce 1990. Jakou stopu zanechal v diplomatických kruzích, říká bývalý politik Alexander Vondra. 

Alexander Vondra: „Nepochybně zanechal velice významnous topu v izraelské diplomacii, byl to přesvědčený sionista, který od začátku podporoval myšlenku, aby Židé měli právo na svůj stát Izrael. A od prvních chvil působil pak v Izraeli ve službách tohoto státu. A dotáhl to poměrně vysoko, byl velvyslancem na různých prestižních postech ve světě, ale zároveň zůstal literátem, zůstal pevně i s vazbami tady na to pražské prostředí. Já si vzpomínám, když Václav Havel oznámil v tom svém legendárním novoročním projevu jeden z cílů obnovit diplomatické vztahy s Izraelem a chystala se jeho návštěva, tak Viktor Fischl byl mezi prvními, kdo na Hrad přišel tuto myšlenku podpořit, poděkovat. A vzpomínám si na něj, i když už je to skutečně dávno, na něj jako na skutečně takového toho džentlmena ještě starého střihu, dneska by člověk takové lidi pohledal. Čili nepochybně uspěl v té své misi bez skandálů.“ 

„Politika je duchovní záležitost a pro politiky platí totéž, co pro spisovatele – je to věc svědomí. Jsme ale bohužel svědky devalvace osobností jak v literatuře, tak v politice. Nevím, z jakého důvodu, a pochybuji, že někdo na světě to ví.“ Tento citát Viktora Fischla je dodnes aktuální. 

Alexander Vondra: „Obecně myslím, že toto tvrzení je poměrně dost pravdivé, i když si myslím, že je obrovský rozdíl mezi prací politika a prací spisovatele. Spisovatel má svobodu, zodpovídá se skutečně jenom vlastnímu svědomí, zatímco politik se zodpovídá voličům, to je přeci jenom trošku jiná oblast. Ale pokud měl Viktor Fischl na mysli, že i politik i spisovatel se mají nějakým způsobem zodpovídat skrze svědomí, tak s tím samozřejmě hluboce souhlasím.“ 

Viktor Fischl za svůj život shromáždil rozsáhlou sbírku sošek a vyobrazení kohoutů, dokonce ho měl ve svém osobním emblému. 

Alexander Vondra:„Pro mě je to velmi zajímavá věc, protože kohout má hluboce křesťanskou symboliku, kohout jako symbol bdělosti, třikrát zakokrhá: Ty mě zradíš, Petře… A je to vlastně starý symbol zahánění temnoty a symbol jakési bdělosti, ostražitosti, před všemi nebezpečími, které na nás na světě číhají. A v tomto smyslu mě velmi zaujalo, že jemu se jako Židovi v tom dvacátém století podařilo vyhnout osobní tragédií tím, že utekl do Londýna před druhou světovou válkou, a pak utek před komunisty do Izraele, čili přežil a vlastně měl komfortní život. Nejprve pracoval pro Jana Masaryka v londýnské exilové vládě a pak pro novou izraelskou diplomatickou službu. A možná mu pomohl prostě ten kohout, ta bdělost, ta ostražitost a říkám si, tak jestli si z toho něco odnést, a tak kupříkladu to, že my Češi nemáme národního ptáka, nemůžeme mít kohouta, toho už obsadili Francouzi, ale prostě jakýsi takový emblém, který nás varuje, cinká, vede, něco takového bychom potřebovali. To nakonec dosvědčuje i život Jana Masaryka, že to scházelo.“ 

Viktoru Fischlovi byl roku 1996 propůjčen Řád T. G. Masaryka III. třídy. Je rovněž nositelem Čestné medaile TGM za věrnost jeho odkazu, kterou mu v roce 1999 udělilo Masarykovo demokratické hnutí, v době, když vydalo jeho knihu Hovory s Janem Masarykem. 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace