O čem píší dnešní izraelští spisovatelé?
„Nejsme spřízněni pokrevně, ale prostřednictvím textů,“ napsal o židovské identitě jeden z nejznámějších současných izraelských spisovatelů Amos Oz. A neměl na mysli jen hebrejskou Bibli nebo Talmud, ale také současnou izraelskou literaturu, která je čím dál úspěšnější v Evropě.
Prodávají se u nás knihy izraelských autorů? A jak se vybírají ty, které vyjdou i česky? Hraje roli potenciální prodejnost autora anebo kvalita zpracovaného tématu?
Podle překladatelky Magdaleny Křížové se při výběru textů k překladu hledí i na to, jaké ohlasy vyvolává dílo v dalších zemích:
„Myslím si, že u izraelské literatury nelze hovořit o nějaké úžasné prodejnosti a bestsellerech. Je tam jeden autor, Amos Oz a k němu by se dal možná zařadit i Etgar Keret. To jsou nejúspěšnější izraelští autoři, kteří se také dobře prodávají i v Česku. Jinak nás ale zajímá hlavně kvalita a téma, které si ten autor vybere, na kolik by mohlo promlouvat k českým čtenářům.“
Současní izraelští autoři jsou nejen skvělými romanopisci i povídkáři. Mají také hodně společného i s českými autory.
„U izraelské literatury je zásadní si uvědomit, že autoři pocházejí z různého kulturního zázemí. Ti, kteří mají kořeny v Evropě nebo ve střední Evropě, mají hodně blízko k duchu, který vládne i v české literatuře. Izraelci mají obecně moc rádi českou literaturu, čtou ji v překladech, mají ve velké oblibě český humor, který je tomu izraelskému nebo židovskému hodně blízký. Strašně populární je tam třeba Hašek.“
Témata, která se v dnešní izraelské literatuře objevují a která by se mohla dostat v překladech i k českým čtenářům, reagují nejenom na současné problémy izraelské společnosti. Ale vzhledem k dějinám izraelského národa nemůže samozřejmě chybět ani pohled do minulosti.
„Holokaust nebo šoa je tématem, které se objevují dodnes, a to v těch nejsoučasnějších knihách. Já sama jsem přeložila knihu, která byla napsána v roce 2000 a jmenuje se Jídlo se nevyhazuje od Amira Gutfreunda, která se celá zabývá problematikou druhé generace přeživších holokaustu. V Izraeli to byl bestseller. Dalšími tématy jsou izraelsko-palestinský konflikt a vše, co s tím souvisí, jako například služba v armádě. V posledních dvou desetiletích je ale znatelný trend odklonu od historických i politických témat a snaha všímat si všednosti životů lidí na individuální úrovni. Už se zdá, že lidé jsou již vyčerpáni tím neustálých politizováním všeho a literatura se od politiky hodně oddálila.“
A právě téma všedního života a každodenních problémů by mohlo přispět k tomu, že současná izraelská literatura si ještě více najde cestu i do knihoven českých čtenářů.
Který státník jako první navštívil židovské usedlosti v Palestině? A mohl se ve středověku oženit žid s křesťankou? Celý pořad Šalom alejchem si kdykoli poslechněte v našem audioarchivu.
