Od atentátu na Heydricha uplynulo 74 let

28. květen 2016

Když se třeba v Americe zeptáte, co ví v souvislosti s II. světovou válkou o Češích, vzpomenou si na dvě věci: československé letce v Anglii a na atentát na říšského protektora Hendricha. Právě od jeho provedení uplynulo včera sedmdesát čtyři let.

Atentát byl událostí světového významu. Jinde se odboji podobná věc nepodařila, vysvětluje vojenský historik Eduard Stehlík. Atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha ukázal, že i synové národa podrobeného nacistickými okupanty dokáží nasadit vlastní životy, aby zem zbavili diktátora.

„Podle posledního bádání ten, kdo dal pokyny k atentátu, byl plukovník generálního štábu František Moravec, šéf našich zpravodajců ve Velké Británii a to 3. října 1941. Prezident Edvard Beneš, který bývá někdy uváděn jako osoba, která za tím atentátem stála, se o tom, že je celá akce připravována, dozvěděl až 7. října 1941 večer. Nutno přiznat, že s tou akcí víceméně nesouhlasil.“

Heydrich přijel do Prahy 27. září. Myšlenka na atentát vznikla jen pár dnů po té. Proč?

„Heydrich se uvedl zahájením poprav, vyhlášením stanného práva. V rámci hned té první popravy, která se odehrála 28. září 1941 večer, nechal zastřelit také dva čelní představitele československé armády a odboje armádního generála Josefa Bílého a divizního generála Hugo Vojtu.“

Atentát měl být okamžitou odezvou. Původní plán byl provést ho na nacisty zakázaný státní svátek 28. října. Nevyšel shodou okolností, včetně zranění jednoho z původně vybrané dvojice parašutistů, tudíž nutnosti vybrat náhradníka, a malého počtu letadel schopných bez dotankování doletět nad území protektorátu.

Rotmistr Josef Gabčík vyfotografovaný u zdi domu Porchester Gate v Londýně

„Nakonec odchází k odletu skupiny až v noci z 28. na 29. prosince 1941, daří se jim uchytit v protektorátu díky celé řadě vynikajících vlastenců. To, že k samotnému atentátu pak došlo o mnoho měsíců později – 27. května 1942, je shoda určitých náhod. Je to i záležitost toho, že se ti parašutisté museli nějak etablovat a že i to plánování, i když nějaké plány z Británie byly, zabere mnohem více času.“

Po provedení atentátu se Gabčík s Kubišem několik týdnů skrývají na několika místech a nacisté rozpoutávají peklo.

„Heydrich byl z hlediska Třetí říše osobou první kategorie. Způsobilo to šok v celém Berlíně. A uběhlo v té době od atentátu více než týden a oni nemají pořád žádného pachatele a proto dochází k té bestiální akci na Lidicích, která je demonstrační akcí a vyřáděním se na nevinných obětech“

K úkrytu v kryptě kostela svatých Cyrila a Metoděj v pražské Resslově ulici, kde bylo s Gabčíkem a Kubišem dalších pět výsadkářů, nakonec nacisty dovedly informace od zrádce z vlastních řad. 18. června je obklíčily německé jednotky. A to ve stonásobné přesile. Parašutisté v kryptě pravoslavného kostela odolávají sedm hodin:

Na rozkaz gestapa museli pražští hasiči zaplavit kryptu kostela sv. Cyrila a Metoděje, ve které se skrývali výsadkáři po atentátu na Heydricha

„Když je gestapo vyzývá, aby se vzdali, tak oni odpovídají: Nikdy. Nikdy. My jsme Češi. Nikdy se nevzdáme. Vlastní boj o kostel je událost, která je z hlediska určité naší národní hrdosti na naše vlastní dějiny stejně důležitá, ne-li možná v některých ohledech důležitější než vlastní atentát. My jsme si tady zvykly brát jako určitou samozřejmost, že sedm mladých kluků spáchá sebevraždu, aby nepadli do rukou nepřítele, ale ona to v žádném případě samozřejmost není.“

Jak moc počítali s možností, že jejich akce skončí takto?

„Každý má ten dojem, že když jde voják do takhle nebezpečné akce, tak musí jít o nějakého sebevraha. Ono je to daleko složitější. Já si myslím a hovořil jsem o tom s psychology, že váš mozek vám není ochoten připustit tu variantu, že jdete na smrt. Nepřipustíte si, že vy jste ten, kdo tam může skončit. Nebyli to sebevrazi, byli to normální kluci, kteří milovali život, a o to víc si jich vážím.“

Úkryt parašutistů po atentátu na Heydricha

Uzavírá vojenský historik Eduard Stehlík. Za Heydrichovu smrt zaplatilo při následné nacistické odvetě minimálně pět tisíc lidí. Popraveni byli také představitelé pravoslavné církve, kteří se na ukrývání parašutistů podíleli, včetně biskupa Gorazda, kterého jako mučedníka pravoslavná církev dokonce svatořečila. Podle Dominika Duky katolická církev zase zváží svatořečení Josefa Štemberky, faráře, který byl zavražděn při odvetné akci v Lidicích.

Spustit audio