Oddělení pro vzdělávání a kulturu pražského židovského muzea slaví 20 let

28. srpen 2016

K narozeninám si Židé tradičně přejí, aby se dožili do sto dvaceti. V životě institucí je ale i dvacet let významné jubileum. Toho se nyní „dožívá“ Oddělení pro vzdělávání a kulturu Židovského muzea v Praze. Co všechno dnes v Praze a v Brně nabízí? A jak se za dvě dekády let jeho činnost proměnila?

Židovské muzeum v Praze, to nejsou jen budovy a exponáty. O lepší povědomí české veřejnosti o židovských dějinách a tradicích se stará muzejní „Oddělení pro vzdělávání a kulturu“. Vzniklo právě před dvaceti lety a dnes nabízí několik programů pro různé cílové skupiny, jak říká jeho současná vedoucí Zuzana Pavlovská:

„Máme jak přednášky, tak workshopy pro různé věkové kategorie, druhý stupeň, gymnázia, střední školy. Veškeré programy jsou doplněny prohlídkou expozic Židovského muzea v Praze.“

Oddělení také podle Pavlovské spolupracuje s přímými účastníky historických událostí a obětmi rasové perzekuce.

„Nejatraktivnější je program Hanin kufřík, který nabízí příběhy dětí deportovaných do Terezína. Po něm vždy následuje beseda s pamětníkem.“

Ročně projde přednáškami a workshopy oddělení pro vzdělávání deset tisíc studentů. Školí se tu ale i učitelé.

„Spolupracujeme s Památníkem Terezín na čtyřstupňových seminářích pro pedagogy. To, co se změnilo, je větší informovanost a erudovanost pedagogů, kteří vědí, o co si mají říct a co by chtěli, aby jejich studenti dostali,“ říká Pavlovská.

Vzdělávací a kulturní centrum Židovského muzea v Praze

Oddělení dále organizuje nedělní dílny pro děti a rodiče, večerní kulturní pořady, oblíbené jsou také putovní výstavy:

„Asi náš nejznámější projekt byli Zmizelí sousedé, kteří stále ještě pokračují. S našimi výstavami se mohou seznámit lidé nejen v České republice, ale i v zahraničí.“

Za 20 let od založení oddělení pro vzdělávání a kulturu se mnoho změnilo.

„Je patrné, že dříve téma nejen židovství, ale i období druhé světové války bylo poměrně neznámé, kdežto v poslední době studenti přicházejí, a jsou poměrně informováni, ale i projevují vlastní zájem,“ říká Zuzana Pavlovská a pokračuje:

„Dnes už je nabídka vzdělávání větší než tehdy, v roce 1996 bylo všechno nové a vzdělávání se vytvářelo.Oddělení se tehdy snažilo pouze zaměřit na základní témata. Dnes potřebujeme vymýšlet témata nová. Vytvořili jsme nový workshop v rámci projektu Naši nebo cizí, který se jmenuje Nevítání cizinci, který se zabývá otázkou roku 1938, uzavření hranic po Mnichovu a uprchlickou situací tehdejší doby.“

A lektoři zjistili, že tento program je dnes velmi aktuální.

„Je vidět, že tématika jim pomáhá pochopit i dění v současném světě, a nějakým způsobem možná pomáháme reflektovat situaci, ve které se pohybujeme, třeba právě programem Nevítání cizinci, který se uprchlickou tématikou zabývá, protože dokáží propojovat současnost s minulostí,“ dodává Zuzana Pavlovská.

O tom, jak zajímavé programy oddělení nabízí, se mohou přesvědčit zejména obyvatelé Prahy a Brna už na začátku září.

Který Kafkův kamarád psal své knihy slepeckým písmem? A proč byly ve středověku židovské dívky vzdělanější než křesťanské? Celý pořad Šalom alejchem si kdykoli poslechněte v našem audioarchivu.

autor: oci
Spustit audio