Palestinci islamizují židovské památky
Na místních názvech velmi záleží, a to zejména tam, kde se odehrává konflikt mezi dvěma pohledy na historii. Uvědomit si to můžeme při četbě článku, který uveřejnil list Jerusalem Post, který redakce nazvala: Palestinská autonomie dala nová jména historickým židovským místům. Příkladem může být hrobka biblické pramatky Ráchel, která se nyní jmenuje „mešita Bilála ibn Raby“.
O věci informuje zpráva Institutu pro monitorování míru a kulturní tolerance ve školním vzdělávání. Ta upozorňuje na fakt, že v palestinských učebnicích se objevují nové názvy historických míst. Stalo se tak poté, co organizace UNESCO rozhodla, že Ráchelinu hrobku bude uznávat jen jako mešitu. Podle zmíněné zprávy byla stavba ještě v učebnicích z roku 1995 zmiňována jen pod svým historickým jménem. Po roce 2001 se vydavatelé rozhodli změnit název Rácheliny hrobky na mešitu Bilála ibn Raby.
Nejde však jen o změnu pohlaví osoby, která je podle židovské tradice v místě pohřbená. Bilál byl podle tradice muslimské osvobozený otrok, který se obrátil k islámu poté, co se setkal s Mohamedem. Podle legendy byl po své smrti pohřben nedaleko Amánu a nebo v Damašku. Podle autorky zprávy Shelley Elkayamové je pro změnu legendy o místu Bilálova hrobu příznačné, jak se celá věc mění na několika rovinách. Od genderové - přes faktickou historickou změnu - až po posun od dějinného k mýticko-legendárnímu chápání historie. Přitom i palestinští vydavatelé tento proces popisují jako vědomou manipulaci, která má upevnit povahu Palestiny a odkaz míst, jako je Bilálova mešita nebo Burákova zeď – tedy takzvaná Zeď nářků v Jeruzalémě, u níž se židé modlí, protože jde o poslední pozůstatek někdejšího židovského chrámu.
Zpráva Institutu pro monitorování míru a kulturní tolerance ukazuje, jak k posunům dochází. Například v učebnici palestinské občanské výchovy z roku 1995 se říká, že Ráchelina hrobka je místem posledního odpočinku „Jákobovy manželky a matky Josefa“ – což jsou ostatně postavy, které přejala i islámská tradice. Učebnice z roku 2001však už mluví o tom, že hrobka byla změněna v mešitu. V učebnici ze stejného roku je také Ráchelina hrobka uvedena jako příklad pokusů o „vymazání palestinského dědictví“. Je zmíněna vedle Abrahámovy hrobky v Hebronu, která je též zmíněna jako místo, které bylo předmětem údajného pokusu o požidovštění muslimského modlitebního místa. Podle Elkayamové jde o postup, který při výuce způsobuje zmatení historické posloupnosti a je proti doporučením organizace UNESCO na poli vzdělávání a vědy.
