Papež a Češi
Papež a Češi - jednoznačně téma posledních dnů. A to nejen pro zdejší katolíky - zaujata byla i širší veřejnost. Připomeňme, že Benedikt XVI. v Santiagu de Compostela apeloval: víra se musí obnovit! Je třeba reagovat na světskost, jaká existuje ve Francii a v České republice, ale také ve Španělsku. Tato slova vzbudila v Česku velký zájem a rozproudila diskuse, překvapivé svojí intenzitou.
Češi ateisté, pochybovači, skeptici a kverulanti, a najednou se tady řeší pár slov z papežovy promluvy?! Vlastně je to pozoruhodný jev a ukazuje, že věci nejsou tak, jak se na první pohled zdají. Možná jsme země na žebříčku sekulárnosti na předním místě, ale určitě máme citlivá čidla vůči různým signálům. Historik Jaroslav Šebek je přesvědčen, že ateismus není určujícím směrem v Česku, když duchovní otázky dokážou vyvolat tak živou odezvu. Krom toho si myslí, že diskuse byla posunuta jiným směrem, než papež zamýšlel.
Jaroslav Šebek: „Myslím si, že on nechtěl říci, že my Češi jsme ateistická společnost. On chtěl podle mě ta slova směřovat na církev jako takovou. Měla by se soustředit právě na dialog s lidmi, kteří jsou agnostiky, kteří nemají vztah k náboženství, kterým je nakonec tato záležitost lhostejná. A já si myslím, že tady je velké pole, na které se může církev zaměřit, na kterém se mohou církevní představitelé profilovat. Ale je to samozřejmě i s určitým vykřičníkem vůči církevním elitám, protože zatím se to příliš nedaří v České republice.“
Papežova slova vnímá tedy zkušený církevní historik Šebek spíše jako apel dovnitř církve. Je toho názoru, že je třeba jinak nastavit důrazy, které v církvi jsou. Co to znamená?
Jaroslav Šebek: „Církev by měla velké síly soustředit na to, jakým způsobem promýšlet koncepty dialogu s touto většinovou společností. Nesoustředit se ryze na pastorační úkony, na tu běžnou náboženskou praxi. Soustředit se na tyto otázky... a já si myslím, že to papež soustavně zmiňuje při všech svých projevech, při všech svých návštěvách. A řekl bych, že z mého pohledu jako historika se vlastně děje i něco významného v tom smyslu, že on se snaží překonat ten dlouholetý rozpor - několik desítek, možná dvě stovky let - rozpor mezi moderním světem a světem víry, náboženství, duchovního života. Ten se vytvořil hlavně po francouzské revoluci.“
S Šebkovými slovy koneckonců ladí i papežova slova z generální audience při Národní pouti do Říma tento týden. Benedikt XVI. poutníkům z Česka řekl, že vzpomíná na vlídnou ochotu představitelů země, na vřelé přijetí biskupy i věřícími, ale také na "pozornost, kterou mu věnovali i ti, kdo, byť vzdáleni od církve, hledají přesto skutečné duchovní i lidské hodnoty." Národní pouť do Říma byla poděkováním českých věřících za podněty, které v naší zemi Benedikt zanechal při své poslední návštěvě. Alfou a omegou jeho proslovů při cestách po světě je apel: církev musí rozvíjet dialog se sekulární společností.
