19. června  2012  rubrika: Zprávy

Poslední bitva papeže Benedikta XVI.

Papež Benedikt XVI. - Foto:  ČTK/AP

Papež Benedikt XVI.Foto:  ČTK/AP

Slábnoucí pontifikát Benedikta XVI. uprostřed vatikánské krize důvěry, ostrá obrana napadeného kardinála a dobrá zpráva pro podezřívanou vatikánskou banku. To jsou témata, na která se podíváme podrobněji.

Nálada ve Vatikánu je v těchto dnech téměř apokalyptická, píše německý magazín Spiegel v obsáhlém článku o nynější krizi na samotném vrcholu katolické církve. „Papež Benedikt XVI. působí unaveným dojmem a je zřejmé, že nemůže, a ani nechce řešit sérii skandálů a nesvárů pevnou rukou. A tak se v nejvyšších katolických kruzích začíná spekulovat o jeho nástupci. Pontifik na to ale nedbá, stahuje se do sebe a chce se soustředit na to, co dovede nejlépe – na teologii,“ píše Spiegel

„Svatý stolec však není zcela bezzubý a umí také občas bouchnout do stolu. Proto nyní zveřejnil zásadní dokument, kterým římskokatolická církev udělala velký krok kupředu – nový materiál obsahuje kritéria pro zjišťování, zda byla zjevení Panny Marie autentická. Od nynějška bude všechno snazší,“ míní sarkasticky Spiegel. Podle magazínu nejnovější prohlášení Kongregace pro víru a učení ukazuje, v jaké atmosféře obyvatelé Vatikánu žijí. Je to svět, kde se hlavní pozornost věnuje pečlivému zkoumání mariánských zjevení, zatímco vatikánský státní a soudní aparát nekontroluje vůbec nikdo a osobní papežovy dopisy se válejí ve skříni papežova majordoma. 

„Církví totiž otřáslo zjevení radikálně jiné ,Marie‘, než o jakou se zajímá Vatikán,“ píše týdeník. Církev uvrhlo do krize odhalení konspiračního spiknutí v samotném srdci římské kurie, která je ústředním administrativním a soudním orgánem Svatého stolce. Zdroj nezákonných úniků papežské korespondence se přitom skrýval za přezdívkou „Maria“. Od konce května sedí majordomus Paolo Gabriele uvězněn v úzké vatikánské cele, ale pořád ještě není jasné, kdo mu dával rozkazy. 

Papež Benedikt XVI. - Foto:  ČTK/AP, Andrew Medichini

Papež Benedikt XVI.Foto:  ČTK/AP, Andrew Medichini

A hlavně, úniky neskončily. Minulý týden prosákla do médií další várka dokumentů, která má poškodit zejména papežova osobního tajemníka Georga Gänsweina a ministra zahraničí Vatikánu Tarcisia Bertoneho. K papežovi se navíc dostalo varování, že pokud Gänsweina a Bertoneho nezbaví funkcí, budou zveřejněny stovky dalších dokumentů. „Je to jednoznačné vydírání,“ tvrdí vatikanolog Marco Politi. 

Preláti odění v purpuru od vypuknutí skandálu horečně kontrolují korespondenci, nikdo nikomu nevěří a mnozí se bojí i telefonovat. Všechno vypuklo na začátku sedmého roku pontifikátu, který byl kritický také pro Benediktova předchůdce Jana Pavla II. Tehdy stejně jako teď prosákly přes tlusté vatikánské zdi zvěsti o nedostatečných vůdcovských schopnostech papeže a vnitřních svárech. 

Josef Ratzinger v dubnu oslavil pětaosmdesáté narozeniny, což jej činí nejstarší hlavou církve za posledních 109 let. Papež je sice stále ještě fit, ale mluvení na veřejnosti i pohyb mu začínají dělat obtíže. Nedávno přiznal, že si na své staré piáno už ani nezahraje. Prý nemá čas – veškerou energii věnuje dopisování zásadního teologického díla o Ježíšovi, které chce stihnout, než umře. 

O krizi uvnitř nechce nikdo hovořit, a když už se reportérům Spiegelu podařilo jednoho klerika sehnat, mluvil jen pod podmínkou anonymity. Se vší razancí pak magazínu sdělil, že papež nemá věci pod kontrolou. „Lidé ovládají jej, místo aby ovládal on,“ uvedl duchovní. Podobný nezájem o dění v kurii vykazoval i Ratzingerův předchůdce. Jenomže zatímco Jan Pavel II. rád cestoval po světě, Benedikt XVI. je nejšťastnější mezi teologickými spisy. „Ale není divu. Vatikán je jako zamotané klubko vlny, které nikdo nerozváže – ani samotný papež,“ říká anonymní zdroj. 

Když zesnul Jan Pavel II. v roce 2005, nahradil jej špičkový teolog a strážce pravověří Ratzinger. Břemenem úřadu byl natolik polekán, že se poprvé podepsal novým jménem špatně – za nově zvolené jméno napsal slovo „papež“ s malým „p“, a po chvíli přemýšlení chybu opravil a písmeno zvětšil. Jakoby tím naznačoval úlek před úkol, který byl vskutku nadlidský. Kurie byla v katastrofálním stavu. Personální a organizační rozhodování se odkládala celé roky. Avšak ani s novým papežem žádný svěží start nenastal. Spiegel připomíná, že mluvit o „reformě kurie“ je protimluv. 

Kašna na náměstí sv. Petra - Foto: Jan Rosenauer

Kašna na náměstí sv. PetraFoto: Jan Rosenauer

Tato středověká, hierarchická organizace je dokonale odolná moderním manažerským postupům. Je anachronická, ale nebývale soudržná. Staletý sklon k tajnůstkářství a intrikám přežívá. Vatikán funguje jako absolutistický dvůr panovníka, kde se rozhodnutí netvoří v parlamentních výborech, nýbrž se předávají šeptem mezi těmi, kdo stojí nejblíže monarchovi. Kdo s kým hovoří, jak dlouho a kde, kdo s kým chodí na mši a kam – to je, oč tu běží. „Nálada je plná závisti a zášti,“ říká anonymní zdroj. A přesně toto napětí odhalily úniky, které dostaly v médiích přezdívku Vatileaks. 

Terčem nenávisti je zejména tajemník Gänswein, ale je zřejmé, že celý Vatikán se rozpadá na soupeřící zájmové skupiny. V minulosti spolu vedli tichou válku benediktini, jezuité, františkáni a další řády, jejich význam však upadl a dnes je nahradily takzvané „nové klerikální komunity“ – hnutí Neokatechumenátu, Legionáři Kristovi, tradicionalisté z Kněžského bratrstva svatého Pia X. a Kněžské bratrstvo svatého Petra – a to nejmenujeme „svatou mafii“ – hnutí Opus Dei. 

Ti všichni mají své majetky, vedou univerzity a další vzdělávací zařízení a většinou žijí v pevném přesvědčení, že Bůh stojí jen a jen na jejich straně. „Je možné, že papež zná kurii tak dobře, že vzdal všechny pokusy o její reformu,“ míní Spiegel. „Je to veterán, a nejeví sebemenší zájem o řízení kurie,“ dodává špičkový znalec Vatikánu a papežův životopisec, Američan John Allen. 

K prvním únikům došlo před čtyřmi měsíci. Z nich vyplynulo, že Vatikán je prolezlý korupcí a vydíráním. Ústřední postavou skandálu je arcibiskup Carlo Maria Vigano, jemuž dal papež v roce 2009 úkol vyčistit vatikánskou administrativu. Během roku začal hospodařit místo schodku 7,8 milionů eur s přebytkem 34,5 eur. Přeťal prý korupční kanály nastavené starou gardou ke stále stejným firmám. 

Výsledek? Byl odsunut na pozici velvyslance ve Spojených státech, tedy do bezpečné vzdálenosti. Stejně dopadl šéf vatikánské banky Ettore Gotti Tedeschi, který se snažil očistit kontroverzní bankovní dům z podezření z praní špinavých peněz. Také neuspěl. Mnozí znalci jsou přesvědčeni, že ve vnitřním boji v kurii nejde o nic jiného než o kontrolu vatikánských financí. 

Vatikán - Foto:  ČTK/AP, Andrew Medichini

VatikánFoto:  ČTK/AP, Andrew Medichini

Hlavní problém však podle Spiegelu souvisí s pontifikátem Benedikta XVI. Je v čele už osm let, a mocní Bertone a Gänswein, přezdívaný „Adonis z Černého lesa“, mají příliš velký vliv. Agent „Maria“ nepochybně hodlal poškodit právě je. Skandál však nyní podlamuje celé papežství, nejen Benedikta XVI. Jenže problém papeže je, že o moc a vliv nestál, doklopýtal k nim hodně nerad. Nepotřebuje Vatikán, jeho ideálem je malá rodina. A ta mu chybí. 

Jediným, kdo mu zůstal, je starší, osmaosmdesátiletý bratr Georg, ale ten žije v Německu. Papežův otec Josef zemřel v roce1959, amatka Marie v roce 1963. Jeho sestra Marie, která mu dělala hospodyni i v Římě, zemřela v roce 1991. Na Světovém setkání rodin v Miláně nedávno řekl malé vietnamské holčičce Cat Tien, že na rodinu vzpomíná jako na pozemský ráj. Jenomže úzký okruh bezpečí okolo Ratzingera dostává ránu za ranou. 

Když se v roce 2005 nastěhoval do papežských komnat, musel se rozloučit se svou letitou hospodyní Ingrid Stampovou, která se omylem dopustila neodpustitelného faux pas – mávala z oken Vatikánu davům před Svatopetrskou bazilikou. Místo ní přišly sestry ze společenství Memores Domini, jedna z nich, Manuela Camagni, však zahynula při autonehodě v roce 2010. Zrada majordoma Gabrieleho je zatím posledním otřesem v nejbližším okruhu pontifika. 

Podle Spiegelu zřejmě Benedikt XVI. vstoupí do dějin jako oběť nepříznivých okolností – jeho pontifikát je zastíněn ustavičnou nutností pronášet omluvy a vysvětlovat chyby. Protestanty rozhněval tvrzením, že nejsou opravdovou církví. Neobratnou řečí v Regensburgu vyvolal pozdvižení mezi muslimy. A Židů se dotkl tím, že do velkopáteční liturgie vrátil modlitby za konverzi lidu mojžíšovské víry. 

Reformně naladěné katolíky pak provokuje podporou ultrakonzervativních společenství, jakým je například Kněžské bratrstvo svatého Pia X. Nedaří se mu ani v rodném Německu – zatímco po jeho zvolení se komentátoři pouštěli do prognóz, že „Benediktův efekt“ přivodí oživění německého katolictví, ve skutečnosti německou církev kvůli pedofilním skandálům opustilo nejvíce lidí za poslední půl století. 

Papež Benedikt XVI. na koncertě ke svým 85. narozeninám - Foto: Zita Senková

Papež Benedikt XVI. na koncertě ke svým 85. narozeninámFoto: Zita Senková

Jediným papežovým útočištěm zůstává intelektuální činnost, kde se mu také daří nejlépe. Píše knihy a vydal také dvě encykliky o křesťanské lásce – Deus Caritas Est, a o naději – Spe Salvi. Některé z jeho spisů se staly bestsellery i v beznadějně sekularizovaném Německu. Dokonce i média začala pozorněji vnímat papežovu kritiku moderní společnosti jako autentický projev někoho, kdo rozumí náladám a duchu doby. Papež, který nesplnil mnoho očekávání, tak paradoxně slouží církvi zcela nečekaným způsobem. 

„Působí mírně jako anglická královna. Umí oslovit davy bez dramatických gest. V Osvětimi přijal přeživší oběti holocaustu, ve Spojených státech se setkal s lidmi, které zneužívali kněží, a v Kamerunu hovořil s nemocnými AIDS,“ vypočítává magazín. „Benedikt XVI. velmi dobře rozumí stavu, v jakém se církev nachází. Ví, jak moc je vzdálená ideálům. Za těch sedm let se zřejmě jenom prohloubilo jeho poznání, jak bezmocný může být člověk v čele obrovské organizace,“ dodává týdeník. 

V kurii se mezitím rozběhly úvahy o Benediktově nástupci. V úvahu připadají milánský arcibiskup, kardinál Angelo Scola, nebo argentinský kardinál s italskými kořeny Leonardo Sandri. V úvahu připadá i kuriální kardinál Gianfranco Ravasi, jeden z mála vatikánských činitelů, schopný zvládat mediální i politické nároky. 

Třicítka italských kardinálů každopádně představuje největší blok v konkláve. Většina z nich si myslí, že po třiceti letech zahraniční dominance – nejprve polské a potom německé – je na čase zvolit italského papeže. Italové prý znají kurii nejlépe a nejlépe ji umí spravovat. Expert Marco Politi však upozorňuje, že aféra Vatileaks italské naděje prakticky zhatila. „Pokud něco skandál doopravdy odhalil, pak je to typický italský chaos. Žádný italský kardinál už není papabile, tedy zvolitelný za papeže. Všichni se mocenským bojem zdiskreditovali,“ míní Politi. 

Benedikt ví, že mu mnoho času nezbývá. Během oslav svých narozenin řekl v dubnu gratulantům, že začíná poslední kapitola jeho života. Diář má zaplněn maximálně do konce července, kdy se bude v Rio de Janeiru konat Světový den katolické mládeže. Před dvěma lety uvedl v knize rozhovorů s názvem Světlo světa, že Stalin měl pravdu – papež skutečně nemá žádné divize a není, komu dávat rozkazy. Pontifik je zcela bezmocný muž, který nese na svých bedrech obrovskou zodpovědnost. 

Švýcarská garda - Foto: Robert Mikoláš

Švýcarská gardaFoto: Robert Mikoláš

„Benedikt XVI. sám sebe vždy chápal jako papeže, který nevládne, nýbrž vyučuje. Profesor z malého bavorského městečka určitě nevstoupí do historie jako Benedikt Veliký. Ale nejspíš se na něj bude vzpomínat jako na papeže s opravdovou lidskou tváří, který zůstal autentickým myslitelem a pozorným posluchačem, který se k moci obracel vždycky zády. Bude to doopravdy papež s malým ,p‘,“ končí článek magazín Spiegel


Média podle Vatikánu „napodobují Dana Browna“ 

Vatikánskému skandálu se budeme věnovat i v následujícím příspěvku. Kardinál Bertone, který je druhým mužem v hierarchii Vatikánu po papeži Benediktu XVI., v dnešním katolickém tisku obvinil média, že se při informování o skandálu s úniky informací z Vatikánu snaží napodobit Dana Browna, autora bestselleru Šifra mistra Leonarda. V rozhovoru pro italský katolický časopis Famiglia Cristiana zároveň prohlásil, že nejnovější problémy římskokatolické církve jsou součástí ďáblova pokusu o její narušení. 

Církevní hodnostáři se v minulých týdnech opakovaně snažili minimalizovat možné škody, které by Vatikán mohl mediálně propíranou kauzou utrpět. Nedávno nepravdivé mediální krytí skandálu odsoudil i papež Benedikt XVI. Na jeho nebývale příkrou kritiku médií teď navázal kardinál Bertone, podle kterého média při rozebírání celé aféry „záměrně opomíjejí“ dobré věci, které katolická církev činí. 

„Mnoho novinářů se snaží napodobit Dana Browna,“ řekl podle agentury Reuters Bertone s odvoláním na jméno amerického autora knihy Šifra mistra Leonarda, který si pohrával s výklady některých náboženských symbolů. Novináři „dál vymýšlejí pohádky a opakují pověsti“, řekl. Církev je podle něho „jedinečným prostorem pro bezpočet lidí a institucí na celém světě“. „Proto je tu pokus ji destabilizovat,“ řekl kardinál, který je zároveň vlivným činitelem salesiánského řádu. 

Městský stát Vatikán - Foto: Emanuel Macoun

Městský stát VatikánFoto: Emanuel Macoun

Mediální obrázek Vatikánu jako místa intrik a bojů o moc je podle Bertoneho lživý. „Pravda je, že tu je pokus zasít rozkol, který pochází od ďábla,“ dodal. Italská média podle agentury AFP opakovaně tvrdí, že za masivními úniky důvěrných informací mohou stát nejméně dva kardinálové. Bertone ale řekl, že žádný kardinál není z podílu na skandálu podezřelý. 

Podle dnešního vydání italského deníku Corriere della Sera mají specialisté na praní špinavých peněz z Evropské unie pro zle tísněný Vatikán dobrou zprávu. Agentura Moneyval prý brzy vydá Institutu pro náboženskou činnost, jak zní oficiální název vatikánské banky, hodnocení „částečně vyhovující“ či „nevyhovující“ jen v osmi z 16 kritérií. 

Banka, která je od roku 2010 vyšetřována kvůli podezření z praní špinavých peněz, tím unikne dosavadní kritice a Vatikán přestane být oficiálně považován za problémový stát. Tím se stává země, která docílí negativního skóre v deseti z 16 kritérií Moneyvalu. V nedávné době se do této skupiny dostaly Bolívie, Keňa, Barma, Nigérie, Pákistán, Srí Lanka, Sýrie a Turecko. 

Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19 hodin 10 minut. Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci iRadio. Některé vybrané pasáže si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.  

Nové články v rubrice

  • 18. září  2016 v 19:45     Audio  rubrika: Zprávy

    Může pes do synagogy?

    Mohou do synagog chodit slepečtí psi? To je otázka, která přiměla současného pražského rabína Davida Petera vydat takzvané responsum – tedy odpověď na otázku, jak se správně zachovat podle židovského zákona, když není...

     
  • 18. září  2016 v 19:45     Audio  rubrika: Zprávy

    Arnošt Goldflam: kluk, který neumí zlobit

    Člověk mnoha profesí. I tak by se dal charakterizovat brněnský rodák s židovskými kořeny Arnošt Goldflam. Tento herec, režisér, dramatik, spisovatel a pedagog ve čtvrtek oslaví sedmdesátiny.

     
  • 18. září  2016 v 19:45     AudioVideo  rubrika: Zprávy

    Leo Pavlát: Šofar je hudební nástroj, který burcuje svědomí

    Šofar je zvířecí roh, zpravidla beraní, ale může být i z jiného rituálně čistého zvířete – kozy, antilopy či gazely. Pouze kravský či volský roh se šofarem stát nemůže. Jak uvádí Talmud, je tomu tak proto, aby se nepřipomínal...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace