Poslední román Lizzie Doronové o přátelství mezi Palestincem a Židovkou vyvolává kontroverzní reakce
Spisovatelská sebevražda – tak označil nakladatel známé izraelské spisovatelky Lizzie Doronové její poslední román „Kdo je to sakra Kafka“. Ten totiž svědčí o tom, jak nebezpečné a kontroverzní může být přátelství mezi Palestincem a Židovkou. Ačkoliv román v Izraeli dosud nevyšel, jeho české vydání podpořilo Velvyslanectví státu Izrael v České republice a Lizzie Doronová se v úterý večer setkala s izraelským velvyslancem v Česku.
Stal se hrdinou románu, a přitom ani nevěděl, kdo byl Franz Kafka. A tak nejnovější román Lizzie Doronové nese titul „Kdo je to sakra Kafka“. Jeho hrdinou je palestinský mírový aktivista, vysokoškolský pedagog a filmař Nadím, kterého autorka potkala na mírové konferenci v Římě. Postupně mezi nimi vznikalo přátelství.
„Snažila jsem se psát tak, abych neohrozila bezpečí palestinského hrdiny knihy, protože pro něj přátelství s izraelskou ženou bylo velmi problematické a uprostřed politicky komplikované situace v Izraeli jsme museli skrýt detaily, jeho jméno a rodinu. Musela jsem použít literární prostředky, abych to změnila. A myslím, že ta cesta, kterou jsem urazila s tímto palestinským mužem, byla na jednu stranu příběhem našeho vztahu v současnosti, ale na druhé straně mě to přeneslo také zpátky k mým vzpomínkám z dětství, kdy jsem poslouchala příběhy lidí, kteří žili pod nacistickým režimem. Aby bylo jasno – nesrovnávám tyto dvě situace, ale jde mi o pocit, že se někdo cítí jako oběť. A ten byl velmi silný, když jsem vyrůstala s lidmi, kteří byli oběťmi. A myslím si, že moje empatie a zvědavost dozvědět se něco víc o mém palestinském příteli Nadímovi byly založeny na tom, že jsem chtěla porozumět psychologickému stavu člověka, který se cítí jako oběť.“
Lizzie Doronová patří k tzv. druhé generaci, je dítětem rodičů, kteří přežili šoa. Ve svých předchozích dílech se tematikou šoa zabývala a v Izraeli byla populární. Po napsání románu „Kdo je to sakra Kafka“ ale došlo ke změně – už není zvána do izraelského parlamentu, do památníku Jad Vašem nebo na besedy do škol. Přitom původně měla strach z něčeho úplně jiného.
„Samozřejmě jsem měla strach, že mě Palestinci chtějí zabít. A on měl naopak obavy, že Izraelci usilují o jeho smrt. Ale nakonec jsme zjistili, že musíme bojovat především u sebe doma, protože moji izraelští přátelé mě vnímali jako kolaborantku a ptali se, co mě motivovalo k tomu vzít palestinskou rodinu do Tel Avivu? Takže já jsem měla problém se svými izraelskými přáteli. A když jsem přišla do východního Jeruzaléma, Palestinci se moc těšili na setkání se mnou. Ale Nadím začal mít problémy, protože jeho bratr působí v hnutí Hamas, které bojuje proti Izraeli, a bratr ho vnímal jako kolaboranta. Takže v prvé řadě jsme museli pracovat s našimi vlastními komunitami.“
Vůbec první vydání románu bylo v němčině. Do češtiny ho přeložila Ruth Jochanan Weinigerová.
