9. ledna  2016 v 09:05  rubrika: Zprávy

Pravoslavné Vánoce na brněnské radnici

Farní večer Pravoslavné církevní obce při chrámu sv. Václava v Brně na Svátek Kristova narozen - Foto:  Pravoslavná církevní obec při chrámu sv. Václava v Brně

Farní večer Pravoslavné církevní obce při chrámu sv. Václava v Brně na Svátek Kristova narozenFoto:  Pravoslavná církevní obec při chrámu sv. Václava v Brně

Pravoslavní věřící orientující se podle juliánského kalendáře vstoupili tento týden do doby vánoční. Mezi nimi i ti z Brna, kteří se každý rok na Boží hod scházejí na radnici v centru města.

Asi devadesátiminutové pásmo koled a po nich společné pohoštění čekalo na farníky při chrámu sv. Václava v Brně. Vánoční posezení v sále radnice Brna-Středu se pro ně stalo už tradicí. Svou ženu a děti na něj vzal také Michal Dvořáček. Vánoce tak prožil za poslední měsíc už podruhé, jako většina pravoslavných žijících u nás: 

„Je to tak trochu kvůli tlaku rodiny, kterému se ale nebráníme. Zvyk obdarovávání nerušíme, protože k nám přichází naši příbuzní, kteří jsou jiného vyznání a mají jiné zvyky, chtějí děti obdarovat, proto stromeček máme.“ 

Vánoce podle juliánského kalendáře prožívá více duchovně. Řecká pravoslavná kultura ze strany jeho ženy ale prosákla i do zvyků, které rodina chce během svátků dodržovat. 

„Chtěl bych zavést tradici, že si pod stromeček budeme dávat seno, které víc symbolizuje Betlémskou jeskyni, chlév a zvířata, která tam byla.“ 

Obohacení přišlo u Dvořáčků především do kuchyně. Během vánočního období připravují řadu pokrmů, mezi nimi i takzvané Vasilopity. 

„Do nich se například zapeče zlatá mince, které se nechá vevnitř, po té se pita rozděluje mezi jednotlivé členy rodiny, a kdo ji objeví, bude mít úspěšný rok,“ líčí pan Dvořáček. 

Jinak to chodí v pravoslavných rodinách s jinou národností. „Pravoslavné Vánoce jsou nejkrásnější svátky, to se ani nedá popsat, jakou radost prožíváme,“ září štěstím Halyna Hájková, po jejímž boku přitakává Lyudmyla Besklepna: „Na Ukrajině se vše slaví v rodině, tady se snažíme být spolu všichni Ukrajinci a prožít Vánoce u kostela.“ 

Obě dámy mají dnes Boží hod vánoční podobně jako Dvořáčkovi podruhé. I jejich země je vybavila na oslavy specifickými recepty. Ten nejdůležitější popisuje paní Hájková: 

„Hlavním jídlem pravoslavných Vánoc u nás na Ukrajině je tlučená pšenice, která se za studena máčí, nechá se tak přes noc, uvaří se, do ní se zamíchá višňový kompot, oříšky, mák a rozinky podle chuti. To je hlavní vánoční jídlo, jako tady ryba. Jmenuje se to Kuťja.“ 

Paleta obyčejů a tradičních jídel, které jsou typické pro pravoslavné věřící, je tedy i v rámci jediného města široká. Pravoslavná církevní obec Brno při chrámu sv. Václava je pestrá. V konečném důsledku ji ale spojuje jediná víra, uzavírá večer Michal Dvořáček.  

„Koledy, které jsme zaslechli, jsou z různých pravoslavných zemí, různých tradic. Všechny mají společné téma – narození Spasitele. Jak v češtině, srbštině nebo církevní slovanštině jsme slyšeli to stejné, to nejdůležitější, o čem je dnešní svátek.“ 

Pořad: Mezi nebem a zemí  |  Stanice: Rádio vašeho kraje
Čas vysílání: sobota 09:04  |  Délka pořadu: 56 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2020 Český rozhlas