Pravoslavný půst
Není hříchem to, co jde během postní doby do úst, ale to, co jde z úst. I to je část duchovního poselství, které s sebou nese pravoslavný Velké půst.
40 dní shodně drží západní i východní katolíci Velký půst. Pravoslaví má ale své odlišnosti, nejen při výpočtu data Velikonoc, ale také v disciplíně věřících, nebo v tom, jak se na příchod největšího náboženského svátku obnovené naděje připravují. Vysvětlil nám to metropolitní protopresbyter, děkan pravoslavného katedrálního chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze, Jaroslav Šuvarský:
"Do postního období nemůžeme vskočit. Církev přeci jen má dlouhou tradici a je v ní určité moudro. To znamená, že tomu, než začne Velký půst těch čtyřiceti dnů, předchází přípravné týdny."
Pravoslavný půst začal oproti římskokatolickému postu později, až 1. března. A 40 dnů půstu - to je připomenutí Mojžíšova příkladu nebo také čtyřiceti hodin, po které Ježíš ležel v hrobě před svým vzkříšením.
"My navazujeme na Starý zákon, vidíme, že i Mojžíš, který vystoupil na Sinaji, se 40 dní postil, dále i Jan Křtitel dodržoval půst a samozřejmě, že Kristus nepřišel změnit zákon, ale naplnit ho, tzn. že i On, než začal vystupovat veřejně, se také na poušti postil."
Ortodoxně podle typikonu by se od pondělí do pátku měla nyní přijímat jen jednou denně suchá strava a to večer. O víkendech je povoleno máslo a 2x za celou postní dobu ryba. České pravoslaví je ovšem benevolentnější.
"Naše Pravoslavná církev v Českých zemích má takového významného světce, svatého Gorazda, který tady znovu obnovoval pravoslavnou církev. A on nám radil a stále říká, že ryby jsou též postním pokrmem."
Nejpřísnější jsou postní přikázání během prvního týdne a pak během tzv. Strastné sedmice, tedy posledního postního týdne. I když pražský pravoslavný kněz Jaroslav Šuvarský nevidí smysl jen v odříkání jídla.
"Není hřích to, co jde do úst, ale to, co jde z úst. Když to člověk myslí v církvi vážně, tak ten první týden je pro takový hodně očišťující."
Tomu se přizpůsobuje i charakter bohoslužeb, které se více obracejí k duši člověka a rozjímání o sobě samém, o svých bližních a o zpytování svědomí. Proto jsou pravoslavné liturgie nyní delší. Zajímá vás o kolik? I já jsem byl zvědavý.
"(Smích...) Zase to není tak strašné, aby to lidé nevydrželi, protože všechny ty bohoslužby se prolínají určitými tichými modlitbami tak, aby člověk měl možnost o nich přemýšlet. Proto se ten čas trochu natahuje. Ale není to takové, že by to bylo 2, 3, 4 nebo 5 hodin."
Pascha, tedy Velikonoce, letos připadá na 19. dubna, kdy se slouží liturgie Jana Zlatoústého od večera až do 3 do rána. Do té doby pravoslavným věřícím zbývá ještě přes měsíc postu a duchovního rozjímání. Na slyšenou na Paschu, tedy na svátek obnovené naděje a hojnosti!