Prchajícím křesťanům na Blízkém východě poskytují útočiště i muslimské země

7. září 2014

Bezútěšné situace křesťanů na Blízkém východě, které z domovů vyhánějí a zabíjejí islamisté, si stále víc začínají všímat muslimové a nabízet jim pomoc. Teď přišla nabídka z nečekaného zdroje – z Bahrajnu v Perském zálivu.

Ze Sýrie a Iráku prchají poslední zbytky křesťanských komunit, které tam žijí skoro dva tisíce let. Ozbrojenci Islámského státu, kteří v částech obou zemí vyhlásili chalífát, jim dávají na vybranou – buď konvertují k islámu, nebo zemřou, anebo v lepším případě opustí domovy a všechen svůj majetek. V řadě syrských a iráckých měst už žádní křesťané nežijí.

V polovině srpna jim nabídli útočiště iráčtí Kurdové a šíité a desetitisíce jich usídlili v Dohúku, Arbílu, Nadžáfu a Kerbelá. Teď přišla stejná nabídka z dalšího překvapivého místa – z Bahrajnu.

Tamější král Hámid ibn Ísá al-Chalífa chce ve své zemi přivítat 200 křesťanských rodin z iráckého Mosulu, potvrdil apoštolský vikář pro severní Arábii Camillo Ballin. Třebaže král této sunnitské monarchie nemá v oblasti dodržování lidských práv nejlepší pověst kvůli příliš tvrdému potlačování protestů většinových šíitů, není to poprvé, co poskytl útočiště křesťanům.

V Perském zálivu, kolébce islámu, v posledních letech vzrostla náboženská tolerance. Koncem května biskup Ballin požehnal v bahrajnském městě Awali základnímu kameni katedrály Panny Marie Arabské, jenž bude největším katolickým chrámem v zálivu.

Král Hámid navštívil ve Vatikánu papeže Františka a předtím i jeho předchůdce Benedikta XVI. a po této schůzce prodal církvi pozemek pro katedrálu v Awali. Bahrajn byl také v roce 1939 prvním státem v Perském zálivu, který povolil stavbu křesťanského kostela.

K větší toleranci zřejmě přispívá i příliv dělníků z asijských zemí. Například v Kataru, který má 280 000 obyvatel, je jich přes jeden a čtvrt milionu a stejné množství cizinců pracuje v Kuvajtu. Podle biskupa Ballina tvoří 350 000 cizích státních příslušníků v těchto dvou zemích katolíci.

V Bahrajnu je zahraničních katolíků asi 140 000. Místní křesťané, z nichž většina vyznává pravoslaví, představují asi 10 % z půl milionu obyvatel.

Křesťanství se mezi místními kmeny v Perském zálivu rozšířilo v prvních čtyřech staletích našeho letopočtu, ale po vzniku islámu na 1400 let zcela vymizelo. Pozvolna se vrátilo až v 19. století a dnes je tam na rozdíl od zemí jako Írán, Pákistán nebo Súdán nepřátelství vůči křesťanům minimální.

autor: gzb
Spustit audio