Před padesáti lety musela opustit Československo téměř kompletní sbírka svitků Tóry

9. únor 2014

V těchto dnech si připomínáme padesát let od doby, kdy území tehdejší Československé socialistické republiky musela opustit téměř kompletní sbírka svitků Tóry, uložená ve Státním židovském muzeu.

Svitek Tóry představuje nejposvátnější předmět židovského náboženského kultu a členové židovského společenství k němu mají vztah vpravdě osobní a citový. Do sbírek pražského židovského muzea, do něhož nacisté za druhé světové války soustředili liturgické předměty, knihy a archiválie konfiskované českým a moravským židovským obcím, jich bylo zařazeno více než 1600.

Po válce se svitky Tóry proměnily spolu se všemi dalšími předměty ve smutnou připomínku tragického osudu českého a moravského židovstva – neměly být komu vráceny k užívání, protože jen velmi málo židovských obcí u nás bylo po šoa obnoveno.

Ze zkoumání provedeného těsně po válce navíc vyplynulo, že stav většiny svitků neumožňoval jejich další využití při bohoslužbě. Svitky tak byly od roku 1955 uloženy v depozitáři muzea v michelské synagoze, jenž jeho autorka, ředitelka Státního židovského muzea Hana Volavková, koncipovala jako antickou knihovnu.

Synagoga v Michli

Když komunistický stát začal na začátku 60. let 20. století hledat cesty, jak obohatit státní pokladnu, zaměřila se jeho pozornost také na kulturní a umělecké předměty a konkrétně na sbírky muzea. Svitky Tóry byly v tomto směru snadný cíl – jejich formální i obsahová podoba je totiž shodná, odlišují se od sebe jen ojedinělými dedikačními nápisy svých donátorů nebo výzdobou kotoučů a rukojetí.

Pracovníci muzea proti záměru Tóry odprodat protestovali, protože pro ně každý jednotlivý svitek představoval připomínku konkrétní židovské obce, konkrétní osoby, obecně pak doklad židovské duchovní kultury v českých zemích.

Odporovat však bylo marné. Jakmile komunistický stát našel vhodného obchodního partnera, daly se věci do pohybu. Drtivá většina sbírky svitků Tóry byla prodána, přičemž na diskutabilním finančním zisku se česká židovská komunita, jíž svitky původně patřily, v nejmenším nepodílela. V lednu 1964 byly Tóry převezeny do Londýna.

Nástavce na Tóru na výstavě Druhý život českých svitků Tóry

Situace, která sbírky pražského židovského muzea významně poškodila, ale nakonec neměla jen negativní vyústění. Nový majitel svitků, Memorial Scrolls Trust v Londýně, je totiž začal bezúplatně zapůjčovat židovským kongregacím po celém světě. Jejich příjemci se pak v mnoha případech rozhodli jít takříkajíc ke kořenům a najít místa v České republice, z nichž Tóry původně pocházely.

Až po pádu komunistického režimu však vznikla řada projektů propojujících minulost s přítomností. Připomínají české a moravské Židy, jejichž symbolem byly a zůstávají právě svitky Tóry.

autor: Magda Veselská
Spustit audio