Proč Židé ve středověku vyráběli meče?
Lékaři, zlatníci, krejčí, ale také mečíři. Nejen tato povolání mohli vedle lichvy ve středověku vykonávat Židé. Jak se vyrovnávali s omezeními při volbě povolání, zjistíme v 5. díle seriálu o životě Židů ve středověku.
Když řekneme, že Židé byli lichváři, je to zavádějí. Skutečně šlo jen o část populace, jak říká Eva Doležalová z Historického ústavu Akademie věd České republiky.
„Mezi Židy byli také intelektuálové. Víme mnoho o školách, které existovaly při synagogách, logicky synagoga – škola sama z podstaty věci. Víme také, že Židé byli schopni vykonávat určitá, řeknu, řemesla, ale v podstatě se jedná o velmi intelektuální povolání, jako byli například lékaři, protože Židům bylo připisováno mimořádné vzdělání, které si přivezli z původně arabských zemí a nabyli tam řekněme těch méně tradičních lékařských znalostí a dovedností, které pak byli schopni ve středoevropském prostoru provozovat. A víme také, že na dvoře našich velkých lucemburských vládců židovští lékaři působili.“
Vedle toho se pak jedná i o některá lukrativní a výnosná povolání, která byla Židům zřejmě původně zakázána.
„Ale Židé je přesto vykonávali a nikdo proti tomu nevystupoval. Což byli například zlatníci, šperkaři, nebo krejčí toho vyššího rázu, nejen toho předpisového oblečení, které Židům vnutil 3. a 4. lateránský koncil. Ale jednalo se také o knihvazače, víme, že později s rozvojem knihtisku v Praze fungovaly tiskárny hebrejských rukopisů, které vlastně sloužily vlastní obci, ale které potřebovaly vlastní zaměstnance, tedy osoby, které znaly knihtisk a byly schopné ho provozovat. A potom také možná překvapivě najdeme Židy jako mečíře, tedy výrobce zbraní a to říkám s určitou otázkou a zajímavostí, protože původní právo zakazovalo Židům nosit dlouhé sečné zbraně a tady se s nimi setkáváme přímo jako s výrobci těch zbraní.“
Existuje pro to nějaké vysvětlení, jak je to možné?
„Vysvětlení je jedinečné a jediné možné a to, že schopnost těchto konkrétních řemeslníků byla natolik výjimečná, že i ta křesťanská společnost to akceptovala, využila jejich dovednosti a v podstatě z toho obě strany těžily.“
Vysvětluje Eva Doležalová z Historického ústavu Akademie věd České republiky.
Už máte lístky na cestu do Blevic? A proč se v Třebíči můžete cítit jako v nebi? Celý pořad Šalom alejchem si kdykoli poslechněte v našem audioarchivu.
