První česká synagoga mohla stát přímo pod Pražským hradem

10. červenec 2016

Věděli jste, že první synagoga u nás možná ležela přímo pod Pražským hradem? A kdy se první Židé na území Čech a Moravy vlastně dostali? To poodhalí první díl našeho letního seriálu.

První Židé na území Čech a Moravy přicházeli pravděpodobně s kupeckými výpravami, vysvětluje Eva Doležalová z Historického ústavu Akademie věd České republiky:

„Někdy možná od toho 9., 10. století se tady začali také dočasně usazovat. Nedá se ale mluvit o trvalém osídlení. Byly to spíše náhodné úkazy, kdy zde nějaký Žid po určitou dobu setrvával. A rozhodně se nejednalo o jeho úmysl na tomto území setrvávat.“

Trvalé židovské osídlení lze datovat do 11. století, kdy jsou doloženy první osady:
„Opět se jedná zejména o židovské kupecké osady, které se koncentrují v blízkosti sídel knížat. V českém a moravském prostředí je to samozřejmě Praha, ale brzy se přidávají i význačná knížecí moravská města, jako je Brno, Znojmo, Olomouc.“

Co se týká počtů. Dá se mluvit o několika osobách, či desítkách osob, říká Doležalová:

„Jedná se o malé komunity, o několik rodin nebo třeba o jednu rodinu. Ovšem kde se Židé usazují natrvalo, začíná vznikat potřeba také těch, řekněme „servisních pracovišť“, která jsou potřeba pro běžný život židovské komunity. Jedná se zejména o synagogu, hřbitov, rituální lázně – mikve, a další instituce.“

Tím pádem okolo sebe jedna rodina v počtu pět šest osob nabaluje další počet, až třeba do dvaceti.

Staronová synagoga v Praze

„Když budeme sledovat vývoj počtu židovského osídlení ve středověkých dějinách, dejme tomu až na práh novověku, tak potom maximální odhady se dostávají k několika stům osob v té největší židovské komunitě, což je logicky Praha, a několika desítek osob v ostatních královských městech,“ pokračuje Doležalová.

Nejstarší instituce nutné pro běžný život židovské komunity jsou podle historičky doložené v nejstarším místě, kde se židé usadili, tedy v Praze:

„Úplně nejstarší synagogu nemáme lokalizovánu. Ty zprávy se vztahují někam na Malou Stranu v Praze. Ovšem ty zprávy nejsou zcela věrohodné. Některé se dokonce dochovaly jenom v Hájkově kronice, kterou bohužel musíme považovat za velmi nespolehlivý pramen. Ale dá se říci, že tam skutečně ta první židovská komunita mohla sídlit a ta synagoga mohla ležet přímo pod Pražským hradem.“

Pražské podhradí se ale chtělo rozvíjet dál a tomu synagoga i židovská komunita bránily.

„A Židé se přesunuli na druhý břeh do prostoru, kde už dneska vnímáme jako to nejstarší doložitelné historické židovské osídlení, tedy na okraji Starého města pražského, a potom můžeme říct, že ta Staro-nová synagoga, jak napovídá, je dědičkou řekněme až té druhé nejstarší synagogy,“ vysvětluje počátky Židů na území Čech a Moravy historička Eva Doležalová.

Jak skončil největší skandál francouzské historie? Existuje izraelská kuchyně? A kde ležela první synagoga v Česku? Celý pořad Šalom alejchem si kdykoli poslechněte v našem audioarchivu.

autor: Adam Šidelář
Spustit audio