První česká synagoga mohla stát přímo pod Pražským hradem
Věděli jste, že první synagoga u nás možná ležela přímo pod Pražským hradem? A kdy se první Židé na území Čech a Moravy vlastně dostali? To poodhalí první díl našeho letního seriálu.
První Židé na území Čech a Moravy přicházeli pravděpodobně s kupeckými výpravami, vysvětluje Eva Doležalová z Historického ústavu Akademie věd České republiky:
„Někdy možná od toho 9., 10. století se tady začali také dočasně usazovat. Nedá se ale mluvit o trvalém osídlení. Byly to spíše náhodné úkazy, kdy zde nějaký Žid po určitou dobu setrvával. A rozhodně se nejednalo o jeho úmysl na tomto území setrvávat.“
Trvalé židovské osídlení lze datovat do 11. století, kdy jsou doloženy první osady:
„Opět se jedná zejména o židovské kupecké osady, které se koncentrují v blízkosti sídel knížat. V českém a moravském prostředí je to samozřejmě Praha, ale brzy se přidávají i význačná knížecí moravská města, jako je Brno, Znojmo, Olomouc.“
Co se týká počtů. Dá se mluvit o několika osobách, či desítkách osob, říká Doležalová:
„Jedná se o malé komunity, o několik rodin nebo třeba o jednu rodinu. Ovšem kde se Židé usazují natrvalo, začíná vznikat potřeba také těch, řekněme „servisních pracovišť“, která jsou potřeba pro běžný život židovské komunity. Jedná se zejména o synagogu, hřbitov, rituální lázně – mikve, a další instituce.“
Tím pádem okolo sebe jedna rodina v počtu pět šest osob nabaluje další počet, až třeba do dvaceti.
„Když budeme sledovat vývoj počtu židovského osídlení ve středověkých dějinách, dejme tomu až na práh novověku, tak potom maximální odhady se dostávají k několika stům osob v té největší židovské komunitě, což je logicky Praha, a několika desítek osob v ostatních královských městech,“ pokračuje Doležalová.
Nejstarší instituce nutné pro běžný život židovské komunity jsou podle historičky doložené v nejstarším místě, kde se židé usadili, tedy v Praze:
„Úplně nejstarší synagogu nemáme lokalizovánu. Ty zprávy se vztahují někam na Malou Stranu v Praze. Ovšem ty zprávy nejsou zcela věrohodné. Některé se dokonce dochovaly jenom v Hájkově kronice, kterou bohužel musíme považovat za velmi nespolehlivý pramen. Ale dá se říci, že tam skutečně ta první židovská komunita mohla sídlit a ta synagoga mohla ležet přímo pod Pražským hradem.“
Pražské podhradí se ale chtělo rozvíjet dál a tomu synagoga i židovská komunita bránily.
„A Židé se přesunuli na druhý břeh do prostoru, kde už dneska vnímáme jako to nejstarší doložitelné historické židovské osídlení, tedy na okraji Starého města pražského, a potom můžeme říct, že ta Staro-nová synagoga, jak napovídá, je dědičkou řekněme až té druhé nejstarší synagogy,“ vysvětluje počátky Židů na území Čech a Moravy historička Eva Doležalová.
Jak skončil největší skandál francouzské historie? Existuje izraelská kuchyně? A kde ležela první synagoga v Česku? Celý pořad Šalom alejchem si kdykoli poslechněte v našem audioarchivu.