Režisér Juraj Herz trpěl za holocaustu i za komunismu; letos oslavil 80. narozeniny
Počátkem měsíce, 4. září, se dožil 80 let významný domácí filmový tvůrce Juraj Herz. Jeho osobnosti věnujeme následující medailon.
Narodil se roku 1934 ve slovenském Kežmaroku v židovské rodině, kterou o pět let později, po vyhlášení Slovenského státu, postihla s celou slovenskou židovskou populací persekuční opatření domácího pronacistického režimu. Ve snaze uniknout transportu se rodina Juraje Herze nechala roku 1943 pokřtít a útočiště našla v německé vesnici. Po čase přesvědčena, že nebezpečí je zažehnáno, se vrátila domů, avšak byla zatčena a následoval transport do lágru v Ravensbrücku. Odtud byl Juraj Herz později poslán do Sachsenhausenu, kde se dočkal osvobození.
Kruté zážitky z dětství, setkání s násilím, fanatismem, zkušenost podivuhodných životních zvratů i nahlédnutí do temných zákoutí lidské duše se odrazily v Herzově vnímání skutečnosti. Po válce vystudoval fotografii v Bratislavě a poté režii a herectví na loutkářské fakultě v Praze, ale učarovala mu režie filmová. Přes asistenta režie u Zbyňka Brynycha a pomocného režiséra u oscarového Kadárova filmu „Obchod na korze“ se posléze roku 1965 propracoval k prvnímu vlastnímu filmu „Sběrné surovosti“ podle povídky Bohumila Hrabala.
Herzovy snímky v 60. letech provázela trvalá nepřízeň komunistického režimu, jenž prostřednictvím schvalovacích komisí svévolně zasahoval do jejich podoby. Výjimkou – jak Juraj Herz řekl až na jednu scénu – byl roku 1969 „Spalovač mrtvol“ na motivy novely Ladislava Fukse. Film nahlížející v morbidním, bizarním příběhu válečnou persekuci Židů i zvrácenost totalitního myšlení byl vysoce oceněn kritikou doma i v zahraničí a řadí se k nejlepším filmům české kinematografie vůbec.
Přes nepřízeň režimu a potíže s cenzurou se poté do paměti diváků i odborníků zapsala také další Herzova díla, především „Petrolejové lampy“ na motivy románu Jaroslava Havlíčka a „Morgiana“ podle románu Alexandra Grina.
I když Juraj Herz natočil v 70. letech ještě řadu filmů, v nichž se v zásadě úspěšně vyrovnal s různorodými náměty, omezování v tvorbě ho v polovině 80. let přimělo k emigraci do Německa. Zde natočil několik televizních filmů a navázal i na svou pohádkovou tvorbu z Čech. Ve svobodných poměrech po návratu do vlasti vytvořil zatím Juraj Herz tři filmy, z nich poslední, široce diskutovaný „Habermannův mlýn“, v roce 2010.
Nepočítáme-li televizní snímky, jméno režiséra Juraje Herze je spjato s téměř 30 filmy. Za svou téměř padesátiletou filmovou tvorbu získal řadu domácích i mezinárodních ocenění, mimo jiné nominaci na Oscara.
