26. listopadu  2016 v 09:05  rubrika: Zprávy

Římskokatolická církev představila výsledky svého hospodaření v roce 2015

Generální sekretář ČBK Stanislav Přibyl a olomoucký arcibiskup Jan Graubner - Foto: Jana Šustová

Generální sekretář ČBK Stanislav Přibyl a olomoucký arcibiskup Jan GraubnerFoto: Jana Šustová

Lesy, hájovny, polnosti, statky nebo třeba malé pivovary a penziony – to se opět stává součástí života římskokatolické církve v Česku. Stát totiž omezuje financování církví, jeho příspěvek se každoročně snižuje a v roce 2030 skončí úplně. Proto se církve připravují na období, kdy budou hospodařit soběstačně a budou si muset na sebe takříkajíc vydělat. O tom, jak se římskokatolické církvi dařilo hospodařit v roce 2015, informovala ve středu Česká biskupská konference veřejnost – a to historicky vůbec poprvé.

Církevní investice směřují do čtyř základních oblastí: první je zemědělství a lesnictví, druhou budovy, třetí jsou čistě finanční investice a poslední podnikatelské projekty Generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl k tomu uvádí. 

„Církev si chce takzvaně vydělávat na provoz v klasických oblastech života, které máme v genech řekněme více než 1000 let, kdy je u nás přítomno křesťanství. Myslím, že takovým ideálem je takové to benediktinské opatství, které bylo jakýmsi městem samo o sobě, soběstačným. Takže to jsou takové klasické disciplíny, jako je starost o pozemky, zemědělství, lesnictví, a k tomu patřící třeba pohostinství, přivítání lidí s možností někde pobýt atd., což jsou poměrně moderní disciplíny, zvlášť třeba turistika a gastronomie – to má budoucnost i v dnešní době. Pak jsou samozřejmě moderní způsoby, určitě je to oblast komunikace, a oblast i finančních investic. V této oblasti se teď velmi učíme, protože jsme nikdy v moderní době neměli takový kapitál, abychom mohli plnohodnotně a ve větší míře investovat finance.“ 

Za účelem finančních investic církev založila Katolický fond. Investice podléhají etickému kodexu církve a nesmí být vloženy např. do zbrojního průmyslu. Co se týče lesnictví, má s ním bohaté zkušenosti olomoucká diecéze, jak říká její arcibiskup Jan Graubner. 

„Zmínil jsem už příklad naší diecéze, kde máme poměrně velkou část majetku v lesích. Takže pro nás je velmi důležité lesní hospodářství a to musí vydělávat na provoz církve. Podobně u polností děláme pomalu určité změny, na začátku jsme vstoupili do pachtovních smluv, které byly, a teď se snažíme založit i svá hospodářství, protože ta by samozřejmě měla vynést o něco víc, než když jsou polnosti jenom propachtované.“ 

Situace s investicemi do budov je v každé diecézi jiná. 

„Na venkově jsou spíš budovy, se kterými nevíme, co dělat. I v Olomouci máme na řadě domů nápisy K pronájmu. A nejsou zájemci. Takže je potřeba vyvažovat a hledat v každé situaci jinak. Samozřejmě pro Prahu jsou investice do domů daleko zajímavější.“ 

A jak biskup Graubner dodává, církev má výhodu, že může investovat i do vzdálenější budoucnosti. 

„Dohromady jsme v roce 2015 investovali do půdy a lesů celkem 92 milionů. Například jsme koupili jeden pro nás zajímavý les, který byl ale vyrabován, protože soukromník z Prahy koupil na Moravě les, který vykácel a teď ten vykácený les prodává. Je to za poměrně nižší cenu samozřejmě. Ale protože my nečekáme, že musí být výnos zítra, když teď sázíme, ten výnos bude někdy za 80-100 let, ale pro nás je tohle určitý způsob uložení peněz do té vzdálené budoucnosti.“ 

Výdaje za minulý rok vypočítává Jan Graubner takto: 

„Služby na poslání církve, to znamená provozy biskupství a provozy farností, když vezmeme, kolik nám třeba dnes stoupají poplatky za vodné a stočné, za každou střechu kostela, nebo za nové hasicí přístroje atd., tohle všechno je potřeba do toho započítat a k tomu platy, tak to pro nás bylo 1 miliarda a 300 milionů. A náklady na investice ve společenském zájmu, tzn. co dáváme do charity, školství, zdravotnictví, ať už to jsou věci provozní nebo investiční, tak je to dohromady něco málo přes jednu miliardu.“ 

Církev dává práci více než třem tisícovkám lidí. K civilním zaměstnancům patří např. učitelé, lesníci nebo zemědělci. Duchovních je v Česku 1721 a jejich průměrná mzda je 18 tisíc korun. V nejbližších letech se nárůst mezd očekávat nedá. Stanislav Přibyl k tomu dodává. 

„Proč to číslo je tak nízké, je z toho důvodu, že ten příspěvek na provoz církve byl vypočten na základě příjmu, který jsme měli od státu na tyto účely v roce 2010. Čili takový byl více méně státní plat pro duchovní. A jestliže hospodaříme s touto částkou, která se notabene bude snižovat, tak není dost dobře možné skokově v těch prvních letech navyšovat platy duchovních. Ale samozřejmě je potřeba na toto myslet, protože kněz má být člověkem dobře ohodnoceným, protože je kvalifikovaný a také je to člověk, který má také obrovskou hmotnou odpovědnost za sobě svěřené třeba objekty, kostely atd.“ 

Tři čtvrtě miliardy korun církev vloni investovala do péče o kulturní dědictví. Stará se o 6683 historických staveb, především kostelů a kaplí. Ty jsou často díky minulému režimu ve velmi špatném stavu.  

Autor:  Jana Šustová
Pořad: Mezi nebem a zemí  |  Stanice: Rádio vašeho kraje
Čas vysílání: sobota 09:04  |  Délka pořadu: 56 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2020 Český rozhlas