Rusíni jsou hlavně řeckokatolíci

30. červenec 2011

Řekneme-li Podkarpatská Rus, máme představu romanticky drsného kraje kdesi na východě, který kdysi býval součástí Československa. Zároveň v nás tento odlehlý kout žije jako jakýsi archetyp svobodného a nespoutaného ráje. Jeho obyvatelé by si ovšem ráj dokázali představit daleko lépe. V bídě a pod neustálou knutou různých tyranů to byla jedině víra, která jim pomáhala přežít. A pomáhá jim dodnes.

Rusíni se začali jako svébytný národ hlásit o slovo v 19. století. Hlavní zásluhu na tom měli řeckokatoličtí kněží, prakticky jediní reprezentanti rusínské inteligence. Byli to oni, kteří během první světové války prosadili ve Spojených státech připojení své otčiny k nově vznikajícímu Československu. Ve svých dopisech do vlasti se také postarali o to, že president Masaryk se coby garant budoucí svobody těšil mezi chudými horaly až posvátné úctě. Na presidentovu počest vycházela řada oslavných děl od rusínských básníků a zpívaly se kolomyjky, místní obdoby ruských častušek.

Básnické ódy na Fomu, tedy Tomáše Masaryka nebyl jediný způsob, jakým Rusíni projevovali vděčnost za svou svobodu. V roce 1929 daroval rusínský lid Praze roubený kostelík sv. Michala z Medvedovců u Mukačeva. Na jeho rozebrání, přepravu a opětovné postavení na pražském Petříně se Rusíni skládali podobně, jako kdysi Češi na stavbu Národního divadla.

Když Podkarpatskou Rus po druhé světové válce anektoval Sovětský svaz, rozhodl se zničit Rusíny úderem na místo nejcitlivější, a sice řeckokatolickou církev, říká Agáta Pilátová ze Společnosti přátel Podkarpatské Rusi.

„Zlikvidovali řeckokatolickou církev škrtem pera. Donucením převedli rusínské kněze na pravoslavnou víru a kdo odmítl, skončil ve vězení nebo na Sibiři. Jeden z těch, kteří byli mimořádně nepohodlní, byl řeckokatolický biskup Teodor Romža, jehož výročí jsme si letos připomněli. Je to člověk již blahoslavený, na cestě ke svatosti. Sověti ho zavraždili. Nejdříve ho chtěli zabít při autonehodě a když se to nepovedlo, tak ho otrávili v nemocnici.“

Řeckokatolický biskup a mučedník Teodor Romža

Dnes již mohou Rusíni řeckokatolickou víru opět svobodně vyznávat, jejich jazyk ovšem ukrajinské úřady stále neuznávají. Jiná je situace na Slovensku, kde Rusíni požívají statut národnostní menšiny.

autor: Jakub Šiška
Spustit audio