Šíité v Egyptě jsou cílem útoků
Z Egypta přicházejí vzrušené zprávy o sesazení prezidenta z řad Muslimského bratrstva. V zemi na Nilu se však rozbořila hladina i v jiných ohledech. Na Blízkém východě v posledních letech značně vzrostlo napětí mezi sunnitskými a šíitskými muslimy, a týká se to právě i Egypta. Tam dokonce došlo k velmi krvavému útoku na šíitské muslimy, přestože šlo o velmi chudé a politicky zcela neangažované lidi.
Když se rozkřiklo, že do domu souseda jinověrce dorazil na návštěvu duchovní, začali se shromažďovat lidé a přísahat smrt kacířům. Pak vnikli dovnitř, zmocnili se tam čtyř mužů a ubili je k smrti. Jejich těla zohavili a vláčeli po ulici. – Tak svědkové popisují nedávný davový útok na šíitskou rodinu na předměstí Káhiry.
Šíité představují v egyptské, převážně sunnitské společnosti malou, jen asi dvouprocentní menšinu. Až dosud přitahovali pozornost radikálů hlavně křesťané, kterých je mnohem více než šíitů a jsou více vidět. Řada křesťanů zahynula při pumových atentátech a zažila i nájezdy na své domy ze strany rozvášněných davů.
Nyní se sunnitští radikálové i jimi zfanatizovaní obyčejní lidé zaměřili i na šíity. Podobně jako v případě protikřesťanských útoků selhala policie, která na místo dorazila až poté, co bylo po všem.
Případ vyvolal v Egyptě velkou pozornost. Představitelé Muslimského bratrstva, které bylo tehdy ještě u moci, zabíjení šíitů okamžitě odsoudilo. Přesto má podle mnoha názorů na těchto protišíitských násilnostech právě Muslimské bratrstvo velký díl viny na vzepětí těchto vášní. Ve snaze upevnit svou moc se spojovalo s ještě radikálněji naladěnými sunitskými skupinami a umožnilo jim vybičovat nepřátelskou atmosféru vůči menšinám.
Tento týden egyptskou armádou sesazený prezident Mursí byl například nedávno čestným hostem na shromáždění, během kterého kazatel šíity opakovaně označil za kacíře. To je obvinění, které se v blízkovýchodním kontextu bere vážně. Právě Mursího rétorika o svaté válce proti syrské vládě údajně přesvědčila armádní velení, že je třeba Muslimské bratrstvo zbavit moci.
Sunnité a šíité mají vzájemné náboženské výhrady, ale v současné době se objevují i politické důvody pro vzájemnou nevůli. Převážně šíitský Írán s jeho velmi agilní zahraniční politikou považují sunnité za mocnost, která ohrožuje sunnitský islám. Tyto emoce se zvýšily v souvislosti s krvavými boji v Sýrii, kde proti sobě bojují sunnité a šíité se zbraní v ruce. Tamní boje jsou také vnímány jako náhradní válka mezi šíitským Íránem a sunnitskými mocnostmi, jako je Saúdská Arábie, ale také Egypt.
Protišíitské nálady však souvisejí také s všeobecnou politickou nejistotou a ekonomickými obtížemi současného Egypta. Nejvyšší představitel egyptských šíitů tvrdí, že Muslimští bratři si z jeho skupiny udělali obětního beránka, kterého předhodili svým salafistickým spojencům. Tamní šíité nehledí do budoucnosti optimisticky, a teprve čekají na to, zda sesazení prezidenta z řad Muslimského bratrstva jim přinese úlevu, nebo naopak strach ze zesíleného nepřátelství uvnitř egyptské společnosti.
