Slunce a betlémy v Betlémské kapli aneb od pohanského slunovratu po křesťanské Vánoce
Desítky krásných betlémů, živá hudba zahraná na podivuhodné nástroje, výborná medovina i pravěké herny pro všechny – to vše a mnohé jiné nabízí vánoční výstava v podzemí Betlémské kaple v Praze. Koná se tam každoročně už 37 let. Letos má název Slunce a betlémy v Betlémské kapli aneb od pohanského slunovratu po křesťanské Vánoce.
Ve čtvrtek za soumraku zaplál vedle Betlémské kaple oheň na uvítání zimního slunovratu. Akce patřila k výstavě Slunce a betlémy v Betlémské kapli, která je rozdělena na dobu předkřesťanskou a dobu křesťanskou. Její pořadatel Blahoslav Lukavec vysvětluje.
„V té předkřesťanské části jsme chtěli poukázat na to, jak pro lidi bylo ohromně důležité Slunce – nejen že jim přinášelo teplo a světlo, ale ono pro ně bylo kalendářem.“
K oběma částem výstavy se pojí řada předmětů.
„Letos je tady zase přes 240 betlémů, je tady velké množství různých zvykoslovných předmětů, které vycházejí z těch pohanských tradic, a hlavně, řekl bych tak téměř půlka výstavy je věnovaná té předkřesťanské době. Já to slovo pohanské nemám moc rád, protože za mého dětství bylo slovo pohan spíš nadávka. Přitom Římané byli úžasný národ a přinesli světu ohromnou kulturu, tak nevím, proč je takto nazývat.“
Se zimním slunovratem spojovali oslavy už staří Řekové, Římané, Keltové a jiné národy.
„Ve starém Římě se slavily takzvané Saturnálie, byl to svátek boha Saturna, což byl bůh úrody, zemědělství a osiva a to už zase souvisí se sluníčkem. Ten svátek se slavil v době zimního slunovratu a ty zvyky, které oni měli, jsou hrozně zajímavé – poslouchejte: Ti lidé se přejídali, dělali si hostiny – něco mi to připomíná. Ti lidé se navštěvovali, dávali si dárky a byli na sebe hodní, což se projevovalo tím, že otroci byli v době Saturnálií svobodnými občany. Takže ta podobnost antických Saturnálií s našimi Vánocemi je veliká.“
Křesťané v termínu zimního slunovratu začali slavit svátek narození Krista jako „slunce spravedlnosti“ a „světla světa.“
„Já to považuji za jeden z nejgeniálnějších politických tahů v dějinách lidstva. Protože pohané slavili narození Slunce, křesťané oslavují narození Krista, teď jsem se někde dočetl, že svatozář je dokonce sluneční zář nad hlavami Marie, Josefa a Ježíška. Nevím, co je na tom pravdy, musím někde zapátrat. Takže už tam znovu máme to sluníčko. A jim šlo o to, aby potlačili ty pohanské zvyky v lidech. Oni už ti lidé byli křesťany, ale ty pohanské zvyky v sobě stále nosili a žili těmi zvyky.“
A jak Blahoslav Lukavec dodává, zajímavě o tom svědčí i středověký spis.
„Dokonce Jan z Holíšova, to byl mnich z doby Karla IV., napsal několikastránkové Pojednání o slavení Vánoc v době Karla IV. a tam na každém řádku je, jak je nutné potlačovat ty pohanské zvyky, které už dnes neznáme, nebo známe jen možná na vesnicích – že se třeba nosila část štědrovečerní večeře dobytku, dávalo se stromům a mnoho jiných zvyků... Mluví tam i o tom přejídání a je tam i hraní karet. Tak ono se to oslavovalo. Dnes asi na Štědrý den nikdo karty nehraje, ale tehdy v tom středověku ano. Je to hodně zajímavé pojednání, najde se to i na internetu – Jan z Holíšova: Pojednání o slavení Vánoc.“
Na místě předkřesťanských posvátných míst byly později postaveny křesťanské kostely. Je tomu tak i na Pražském hradě, kde bylo předkřesťanské kultiště v místech dnešního třetího nádvoří. Archeoložka Jana Maříková Kubková k tomu říká.
„My nemáme příliš mnoho, nebo vlastně skoro žádné doklady toho, že by přímo byla bořena a spalována nějaká kultiště a přímo na jejich místě byly stavěny křesťanské kostely. Spíš je to tak, že vždy ten křesťanský kostel přichází trochu vedle a vypadá to, jako by ti staří bohové měli prostor odejít, vzít si svůj čas a jít pryč a potom až později tam přistupuje kostel. To je případ i Pražského hradu, kdy ten první kostel je západně od třetího nádvoří mezi osídlením a tím předkřesťanským kultovním areálem, druhý a třetí kostel jsou hodně východně, a až na konci 10. století je první kostel s biskupským domem a kaplí svatého Mořice vybudován přímo na tom místě. Takže je tam tak 100-150 let nějakého vývoje, než se přímo na toto místo někdo upne s kostelem.“
Vánoční výstava je v podzemí Betlémské kaple v Praze otevřena do 3. ledna.
