Spiritualita ekvádorských Indiánů
Představte si, že Vaše děti zlobí a způsobí si nějaké zranění. Potom přijdou babička s dědou a vysvětlí potomkům, že tohle se nedělá. V rámci ponaučení vytřou dětem oči chilli papričkami. Pokud se vám to zdá jako šílenost, pak vězte, že pro ekvádorské Indiány je to celkem klasická výchovná metoda.
Základem výchovy v původních rodinách ekvádorských Indiánů je to, aby se děti učily respektovat přírodu, ze které žijí. Pokud se stane, že dítě je napadeno nějakým zvířetem, rodiče potomka nekonejší ani neutěšují, ale naopak mu k bolesti ještě přidají… Vysvětluje Tomáš Mach ze sdružení Život postaru, které pomáhá tamním obyvatelům zachovat kus přirozeného pralesa.
„Bavíme se o rodině, která je hodně šamansky založená. Když k něčemu takovému došlo, tak je svolala babička s dědou a vysvětlili jim, že takhle se nesmí chovat, že proto se jim to stalo, a aby si to dobře pamatovali, tak dostanou chilli do očí. Je to chilli paprička, která se vlastně bere jenom od konce, kde je nejsilnější, jedná se o energetickou esenci, a ta se vytírá do očí. Úplně to vytřou. Je to neuvěřitelná síla, kdy se musíte kontaktovat sám se sebou, se svým srdcem.“
Kdyby člověk reagoval tak, že by dával pozornost bolesti, kterou mu pálivé papričky ve spojivkách způsobují, mohl by se prý i zbláznit. Cílem tohoto rituálu je ale naopak to, aby se dotyčný takříkajíc napojil na sebe a poznal, že je obdařen mnohem větší silou, než si myslel…
„Učí nás, že nemůžeme bojovat, ale můžeme plout s energií, která je mnohem silnější než my. Takže učí nás to respektu, a to můžeme převést do jakékoli situace, když třeba potkám psa a vidím, že je nervózní, tak proti němu nejdu.“
Rituály k tamnímu náboženskému životu neoddělitelně patří. Například píseň Icaro, kterou zpívají šamani během tzv. ayahuascové ceremonie, kdy se s pomocí nápoje z této liány a energie písní uzdravuje duch i tělo. Ještě důležitější je ale pro Indiány práce s energií, která se koncentruje v konkrétních místech a lidech. Tuto energii pak Indiáni očišťují…
„Třeba když dojde k narození dítěte, tak všichni, kteří se účastní porodu, musí vypít bylinu, která je potom nutí zvracet. Všichni zvrací do jednoho ceremoniálního místa, které je energeticky silné ve vztahu k narozenému dítěti či rodičovskému páru. Sejdou se a do toho dolíku zvrací energii, aby už v sobě nedrželi nic z toho porodu, stres, domněnky či představy, aby to všecko dobře dopadlo… Všechnu tuhle energii zpracují tím, že se tímhle vědomě očistí, a to až do fyzické roviny.“
Podle Tomáš Macha tamní obyvatelé umějí výborně pracovat se svými těly, ale i se všemi úrovněmi svého vnímání… mentálními, emočními… A tak se zdá, že úspěchy obtěžkaný manažer našeho světa má tu svého konkurenta v člověku, který je citlivý k druhým a vnímavý k přírodě i Vesmíru.
„A zároveň odolný vůči tomu, co přichází teď, protože když je ten člověk kompletní, když je propojený, tak mu tento svět nemůže tolik ublížit.“
