Spolupráce Masarykovy univerzity s izraelskými partnery se stále rozšiřuje
Masarykova univerzita v Brně má za sebou další rok, ve kterém rozvíjela své aktivity na Blízkém východě, především s Izraelem.
K již uzavřeným bilaterálním partnerským smlouvám Masarykovy univerzity přibývá v těchto dnech spolupráce s univerzitou v Haifě. Dále se úspěšně rozvíjely aktivity v rámci projektů EMAIL, které umožňují výměny a návštěvy studentů, učitelů a výzkumníků z Evropy do Izraele a naopak.
Takové projekty byly vytvořeny celkem tři, přičemž díky tomu nejmladšímu se bude možno takto vzájemně obohacovat až do roku 2017. Za řízení Masarykovy univerzity pak také v návaznosti na projekt financovaný českou vládou odcestovali loni v zimě a letos na jaře čtyři další výzkumníci do Interdisciplinárního centra v Herzlii na zde zřízenou Masarykovu katedru.
Konkrétně se jednalo o politologa Stanislava Balíka právě z brněnské univerzity, který v Izraeli pokračoval ve svém výzkumu antisemitismu a politického katolicismu ve střední Evropě. V Izraeli dále takto studijně pobýval Pavel Pejša z katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity, který se zaměřil na europeizaci Izraele, zatímco filozof Tomáš Hejduk z Pardubic, se v Interdisciplinárním centru v Herzlii věnoval hebrejskému konceptu pravdy a vůbec židovské inspiraci pro nepolitickou politiku v díle významného současného filosofa Ladislava Hejdánka. Na studijní pobyt do Izraele konečně vycestovala kulturoložka Marcela Zoufalá z pražské Karlovy univerzity, která studovala zdroje a projevy antisemitismu v České republice a Evropské unii.
Na druhé straně v roce 2014 zahájila činnost katedra Theodora Herzla na brněnské Masarykově univerzitě, což je pro změnu studijní centrum financované v tomto případě izraelskou vládou. Jeho cílem je podpořit bádání o česko-izraelských a středoevropsko–izraelských vztazích v širokém kontextu společenských věd.
V únoru a v červenci se uskutečnily dva semináře – jeden pro učitele a výzkumníky a druhý pro doktorandy. V obou případech bylo setkání otevřeno jak zájemcům z Izraele, tak odborníkům ze střední Evropy. V únoru například k velice plodnému dialogu přispěla Hanna Yablonka, významná historička, která se zaobírá šoa a její interpretací v kolektivní paměti, nebo Motti Zalkin, jeden z nejvýznamnějších badatelů dějin Židů ve východní Evropě v raném novověku.
Za zvláštní zmínku stojí, že právě v těchto dnech je možné podávat přihlášky ke studijnímu pobytu v Izraeli i na únorový seminář pro výzkumníky a učitele v Brně. V prvním případě je konečný termín 15. října, ve druhém 30. října. Tyto aktivity se sice konají pod patronací Masarykovy univerzity, ale jsou určeny odborné veřejnosti bez ohledu na jejich domovskou instituci.
Ve svém souhrnu pak všechny uvedené projekty významně obohacují vzájemné poznávání české, židovské a izraelské minulosti i přítomnosti.
