Středověcí Židé byli majetkem českého krále
Jak se lišil život Židů na území Svaté říše římské, kam patřilo i České království? Na to se zeptáme ve třetím díle našeho letního seriálu o životě Židů ve středověku.
Praxe života židovské komunity na území dnešních Čech, Moravy a Německa byla téměř identická:
„Ta vychází z prastarých textů, ustanovení, které Židé uznávali, halachických právních předpisů, a ty můžeme v rámci aškenázského prostoru, tedy řekněme prostoru západní a střední Evropy sahajícím zhruba až k nám na území Čech a Moravy, považovat za stejné.“
Vysvětluje Eva Doležalová z Historického ústavu Akademie věd České republiky. Co se ale lišilo, bylo postavení Židů vůči svým pánům.
„Což jsou knížata, nebo církevní představitelé, nebo šlechta, nebo měšťané, komu zrovna ti Židé patřili. A tady je velký rozdíl mezi říší a českým knížectvím, později královstvím.“
Zatímco v říši mohli být Židé takzvaným regálem, tedy majetkem různých osob, v Čechách a na Moravě byli Židé vždy suverénním majetkem českého knížete, později českého krále.
„Až od konce 13., spíše však 14. století dochází k tomu, že Židé byli propůjčováni nebo darováni a to opravdu po jednotlivých osobách nebo rodinách konkrétním šlechtickým rodům nebo městům. Typickým příkladem je potom rod Rožmberků, který napodobuje panovnický dvůr ve všech ohledech a který záhy pochopil, že Židé jsou obrovským zdrojem příjmů a proto si na Janu Lucemburském vymohli darování Židů na své majetky, tedy do svých měst.“
Další rozdíly byly také ve vzájemné komunikaci židovských obcí.
„Zatímco v Čechách měla výlučné postavení židovská obec sídlící v Praze, v říši bylo těch význačných komunit mnoho. Jedná se o Norimberskou židovskou komunitu, ale také o Židy v Řezně, kteří měli blízký vztah k Českým zemím, o Židy ve Frankfurtu, v Trevíru, v Mohuči. Je zajímavé ale sledovat, že většinou se jedná o význačná říšská města, a za druhé šlo o města, který byla většinou majetkem církevních představitelů a institucí.“
Na území dnešní České republiky žilo nejvíce Židů v Praze. Co ale víme o životě středověkých Židů v našich dalších městech, případně na venkově?
„Celkem hodně toho víme o Židech, kteří žili v nejvýznačnějších moravských městech. Význačná komunita žila v Brně, význačná komunita žila ve Znojmě a v Olomouci. Tam bychom je patrně také předpokládali, protože se jedná o knížecí a Olomouc navíc o biskupské město. Jsou to centra státní správy, kde byli Židé usazeni i v zájmu knížete, později krále, či moravského markraběte.“
Z pramenů víme především to, jak podnikali ve finančnictví.
„Protože se dochovala řada záznamů o tom, jaké částky a komu půjčovali a o tom, zda tyto částky byli dlužníci věřitelům schopni splatit.“
O tom, proč si ve středověku Židé vydělávali půjčováním na úrok, a jak jinak si mohli vydělávat na živobytí, uslyšíte ale zase za týden.
Proč byste měli příští týden zajet do Holešova? A jak máme podle židovské tradice „milovat své bližní“? Celý pořad Šalom alejchem si kdykoli poslechněte v našem audioarchivu.
