Stvoření nebo evoluce? Důležitý staronový spor

Když se podíváme na to, co se dnes děje ve Spojených státech, ale i jinde, napadne nás, že se asi Spencer Tracy obrací v hrobě. Všechno se totiž opakuje, i když v jiné době a v jiné podobě. Spor mezi zastánci evoluce, čili postupného přírodního vývoje na základě výběru, a zastánci stvoření světa a člověka Bohem, se znovu rozhořel v plné síle.

Například v americkém státě Kansas se žáci na základě rozhodnutí soudu budou učit v hodinách biologie jak evoluční teorii, tak kreacionistický názor na svět. V dalších asi 20 amerických státech se mluví o podobných opatřeních. Podle jednoho posledního výzkumu si 64% Američanů přeje, aby kreacionismus byl zařazen do školních osnov a pouze 26% je proti. Co to je tedy kreacionismus?

Pod tímto pojmem bychom měli vidět řadu různých směrů, ale v zásadě je to víra, že svět, lidé, život, země bylo stvořeno tak, jak se píše v Bibli, na základě Božího jednání. Bůh stvořil tento svět ze své vůle.

Kreacionisté odmítají přístupy přírodních věd a zvláště evoluční teorii Charlese Darwina z roku 1859, podle níž se život na zemi vyvíjel po miliony let v závislosti na přírodních a životních podmínkách. Čili jde o konflikt mezi přírodovědeckým vysvětlením genese života na zemi a vysvětlením, které podává Genese, první kniha Bible.

Kreacionismu je dnes zastáván především v evangelikálních a fundamentalistických směrech křesťanství, ale i v kruzích ultraorthodoxních Židů a dalších náboženských směrech. Autorovi těchto řádek je sympatický jeden novo - kreacionistický směr, kterému se říká inteligentní design ve smyslu inteligentního plánu, jenž tvrdí, že určité projevy života na zemi lze vysvětlit nejlépe pomocí existence nějaké vyšší inteligence.

Podle tohoto pojetí je Darwinův přirozený výběr druhů nedostatečný pro vysvětlení například celého nádherného živého světa na zemi, na souši i pod mořem. Pouhá selekce výběrem, bojem druhů, v němž ti silnější a přizpůsobivější vítězí nad slabšími a nepřizpůsobivými, je učení zaprvé skličující a za druhé nemůže vysvětlit celou krásu světa. Často zbytečnou a tzv. neproduktivní, ale svědčící o působení vyšší inteligence.

Problém je v tom, že zastánci inteligentního designu ve Spojených státech pokládají svá vysvětlení také za vědecká a chtějí, aby byla na školách vyučována v přírodovědných hodinách vedle evolucionistické teorie.

Což samozřejmě naráží na odpor přírodovědců, kteří hájí výsadní práva vědy na vysvětlení přírodních procesů. Kreacionisté proti tomu tvrdí, že zvláště vysvětlení vzniku a vývoje člověka na Zemi vykazuje řadu "nevysvětlených mezer". S tím samozřejmě souhlasím, ale činím tak jako politolog a ne jako někdo, kdo se zapojuje do sporu o význam přírodních věd. I když tento spor v Americe vstoupil i do politiky.

Kreacionismus byl totiž minulý rok podpořen prezidentem G. Bushem, který se vyslovil pro to, aby inteligentní design byla postaven ve školách ve výuce biologie na stejnou úroveň jako evoluční teorie, jako "dvě myšlenkové školy", jak doslovně řekl. Problém je pak v tom, že v Americe je v ústavě zakotveno oddělení státu a církve a Nejvyšší soud již dříve opakovaně rozhodl, že kreacionismus ve své původní podobě, to znamená jako názor, že vše se odehrálo doslovně tak, jak genesi líčí Bible, nemá místo na státních školách.

To bylo pochopitelné, protože by se vlastně jednalo o hodiny náboženství. Tázání inteligentního designu je však něco jiného, protože se neodkazuje na víru ve stvoření, jak je podána v Bibli, ale chce podnítit uvažovaní o jiných než pouze materialistických příčinách vývoje života na zemi. Klíčovou otázkou ovšem je, zda jeho zastánci oprávněně mluví o jiné vědě. V Americe se přívrženci inteligentního designu odkazují také na anglosaskou zásadu férovosti, podle níž má každý názor dostat šanci.

Přírodovědci pak stojí před dilematem: pokud budou i nadále zásadně odmítat jakoukoli debatu s inteligentním designem, budou americkou veřejností pokládáni za zatvrzelce, kteří nepřipouštějí jiná vysvětlení než ta, která předkládají na základě výzkumu. Přitom se názory, že zemi a život na ní stvořila nějaká vyšší inteligence, stále šíří a dosáhly již i do Evropy. Především se objevily v Německu, Itálii, Francii a Holandsku.

Podle výzkumu organizovaného na zadání časopisu "Zeit Wissen" v Německu věří každý druhý člověk na stvoření a pouze 29% je toho názoru, že člověk se vyvinul z opice. Jinými slovy, teorie o evolučním vývoji je pokládána za pouhou hypotézu vedle jiných hypotéz. Dokonce se šíří názor, a to především v Americe, že věda bez Boha by se měla změnit a připustit i jiná vysvětlení, že by ji to obohatilo.

Podle výzkumu Gallupova institutu si již pouze 12% Američanů myslí, že lidstvo se vyvíjelo bez Boží pomoci. Přírodovědci argumentují, že pro vysvětlení evoluce života na zemi nepotřebují Boží existenci, která se navíc nedá vědecky ani verifikovat ani falzifikovat. Boží existence je prý pouze otázkou víry. Nabízí se otázka: co se tím ale dokazuje?

Kdyby se Boží jednání dalo vědecky dokázat, patrně by už dnes v Boha nikdo nevěřil. To, že svět okolo nás je v podstatě skrytým světem, který nikdy nedokážeme zcela rozebrat a ovládnout, je úžasné a vděčíme za to patrně nějaké vyšší inteligenci než je ta naše. K přírodě bychom rozhodně měli mít větší úctu než jsme doposud měli a i když vědu nezbytně potřebujeme, abychom vůbec přežili, nepotřebujeme ji kvůli tomu, aby si dělala nárok na absolutní vysvětlení všeho.

Ostatně k životu potřebujeme nejen nástroje k přežití a vítězství v boji druhů, ale také jistou pokoru před tím, co nás zjevně přesahuje a co není v naší moci.

Současný nový konflikt vědy a víry má ovšem podobu kulturního boje, který se šíří v euroatlantické civilizaci a je podle mého názoru součástí širšího proudu renesance náboženství ve světě. Teorie inteligentního designu má navíc stále více přívrženců v islámském světě, zvláště v Turecku, Indonésii, která je nejlidnatějším muslimským státem na světě a v Malajsii. Důvodem je i to, že Korán nemá podobné líčení genese jako Starý zákon. To by nás ovšem nemělo znepokojovat, protože to skýtá alespoň malou šanci na to, že jednou spolu přestaneme bojovat prostředky nejmodernější vědy a techniky a uznáme, že za své životy nevděčíme jen sami sobě a nemáme proto ani právo je někomu jinému brát.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .