Svatá Anežka Česká a její stavební a duchovní program
V Anežském klášteře si přijdou na své milovníci historie i umění. Od listopadu minulého roku má veřejnost možnost shlédnout rozsáhlou monografickou výstavu Anežka Česká – princezna a řeholnice. Součástí výstavy je i řada doprovodných programů. Podrobnější náhled do souvislostí Anežčina života nabízí také cyklus přednášek vedených autory výstavy a přizvanými specialisty.
Jaká asi byla atmosféra kláštera v době, kdy za jeho zdmi Anežka trávila svůj každodenní život? Tím se zabývala přednáška s názvem „Svatá Anežka Česká a její stavební a duchovní program“. Zajímavé architektonické detaily kláštera přiblížila přednášející a spoluautorka výstavy, kunsthistorička Helena Soukupová:
„My se nacházíme v dvoulodi kostela sv. Františka. To znamená, že jsme v té nejstarší části Anežského kláštera, a zároveň v prostoru, který byl nejstarším liturgickým prostorem, před jehož východní stěnou se nacházel rozměrný opukový oltář a dalo se téměř s jistotou doložit, že se jedná o oltář, u kterého Anežka Přemyslovna složila v roce 1234 tu slavnou řeholní obláčku za přítomnosti svého bratra krále a celé řady biskupů a zahraničních i českých hostí.“
V čem je architektonická jedinečnost Anežčiných soukromých prostor?
„Tam můžeme sledovat skutečně (to) Anežčino soukromí až do nejužších detailů. Zprávy máme zachované z Anežčiny legendy, kde víme, že Anežka často pobývala o samotě, že ráda četla na určitém místě, kudy přicházelo světlo, a v té architektuře lze skutečně až do detailů doložit, kde jsou odkládací výklenky. Kde Anežka odkládala knihy. Kde mohla mít svoje lůžko. Kde je to schodiště, kde si jednou vymkla loket. Kudy vedl portál ke konventu sester. Kde přijímala svátost oltářní. A to je, myslím, naprosto mimořádné a vděčíme za to vlastně tomu, že ten klášter neprošel žádnou větší přestavbou ani v době renesance, ani v době baroku, a tak se vlastně ten původní program zachoval až do současnosti.“
Jsou ještě nějaké prostory kláštera, které nejsou veřejnosti přístupné?
„Je tady řada takových prostor. Jednak je to drobný podschodišťový prostor v tom nejstarším konventu klarisek, který také funkčně souvisel s kapitulní síní a nepochybně sloužil k potřebám Anežky jako abatyše. A pak by bylo dobré se podívat ještě do těch prostor, které jsou v severní části konventu, které nejsou přístupné a kde je kupříkladu brána, která vedla na vltavský břeh, a některé ty funkční detaily jako odkládací výklenky ještě románského typu, jako v pražských románských domech.“
Účast byla vysoká. Jaký má veřejnost vztah k osobnosti sv. Anežky a jaký je zájem o další připravená témata? Odpověděla jedna z návštěvnic:
„Anežku ohromně obdivuji jako emancipovanou ženu, která ve své době dokázala vystoupit z toho stínu, že by se jen musela provdat, a která byla velmi cílevědomá a ovlivnila chod království a působila společensky i politicky. Rozhodně bych chtěla přijít přinejmenším na přednášky pana profesora Royta a pana profesora Vlnase o tom ztvárnění a o umění spojeném s kultem sv. Anežky.“
Dalšími tématy přednášek budou například archa Puchnerova nebo Anežčiny podobizny z doby baroka a 19. století. Přednášky v Anežském klášteře probíhají do 29. března.
