9. dubna  2017 v 19:45  rubrika: Zprávy

Svátek Pesach pohledem kuchaře Židovské obce v Praze

Sederový stůl - Foto: Jana Šustová

Sederový stůlFoto: Jana Šustová

Blíží se jeden z nejvýznamnějších židovských svátků – Pesach, během kterého si připomínáme vyvedení Izraelitů z egyptského otroctví Mojžíšem. V pondělí večer zasednou židovské rodiny k sederové večeři, kterou svátek začíná. Předchází mu ale velké přípravy, jak nám prozradí vedoucí kuchyně Židovské obce v Praze Marek Holík.

My teď stojíme v kuchyni na půdě Židovské obce v Praze, probíhá tady úklid.  

Pálení chamecu mají provázet předepsané modlitby - Foto: Břetislav Tureček

Pálení chamecu mají provázet předepsané modlitbyFoto: Břetislav Tureček

Marek Holík: Na Pesach se musí restaurace zbavit věcí, kterým se říká chamec. To jsou věci z pěti obilnin, což je pšenice, žito, ječmen, oves a špalda. Na Pesach se dají použít jenom věci, které jsou košer na Pesach, které jsou přímo určené na Pesach, v podstatě jediný chléb, který se dá na Pesach konzumovat je maces, což je tenký nekvašený chléb. To všechno ostatní se musí zlikvidovat, nebo se to musí někde uklidit a ten chamec se musí prodat. Protože nejen, že se nesmí o Pesachu konzumovat, ale nesmí se ani vlastnit.“ 

Chamec je vše kvašené a kvas je symbolem zla, to znamená, že na prahu svátku Pesach se mají židé zbavit všeho špatného v sobě.  

Marek Holík: „Při úklidu se některé věci dají vykošerovat na Pesach. K věcem, které se nedají vykošerovat, patří například porcelán, takže na svátek Pesach musíte použít jiný porcelán, než používáte během celého roku. Věci, které se dají vykošerovat, jsou třeba kovové hrnce.“  

Košeruje se vodou nebo ohněm a jde o to, aby v kuchyni nezůstalo ani smítko chamecu. Podobně se uklízí i v židovských domácnostech. Tady na židovské obci se restaurace otevře až v pondělí večer na sederovou večeři. To je dlouhá hostina, při níž člověk doslova všemi smysly vstupuje do příběhu vyvedení Izrealitů z Egypta.  

Sederová mísa - Foto: Jana Šustová

Sederová mísaFoto: Jana Šustová

Marek Holík: „Součástí sederové večeře je sederový talíř, je tam opečená kost, opečené vejce, hořká bylina, zelenina, slaná voda a charoset –to je mix udělaný z oříšků, jablek, skořice a vína. Má to symbolizovat maltu nebo hlínu, z které Židé vyráběli cihly, když byli v otroctví v Egyptě.“  

Podobně symbolický význam má i vejce.  

Marek Holík: „Ten žloutek, který se nikdy nesloučí s bílkem, je jako Židé, kteří se v Egyptě nikdy nesloučili s jinými národy. Hořká bylina symbolizuje hořkost toho otroctví, dá se použít například křen nebo čekanka. Pak je tam ještě slaná voda, ta symbolizuje zázrak, který se stal při přechodu Rákosového moře při východu z Egypta.“  

Židé u sederové hostiny - Foto: Jana Šustová

Židé u sederové hostinyFoto: Jana Šustová

Seder znamená pořádek a ten je dán knihou pesachového čtení, které se říká Hagada. Čte se z ní také celý pesachový příběh. Součástí sederu je i slavnostní večeře.  

Marek Holík: „Máme takovou klasiku – jako předkrm gefülte fisch. Klasická věc na Pesach je kuřecí polévka s macesovými knedlíčky, které jsou dělané z macesové mouky. Pak už vlastně můžete udělat cokoliv, co odpovídá pravidlům Pesachu. Je to trochu omezené, co se týká například příloh. Další věci, které nemůžete použít, jsou kitniot, což jsou luštěniny a třeba rýže, hořčice. My máme pečené kuře na bylinkách a baby brambory. A pak děláme ještě moučník z macesové mouky s jablky.“  

Říká Marek Holík, vedoucí kuchyně Židovské obce v Praze. Svátek Pesach trvá 8 dní. Židovská tradice s ním spojuje okamžik, kdy se utvořil židovský národ. 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2020 Český rozhlas