Tancuj a zpívej! vyzývá první album pěveckého sboru Lauderových škol

10. duben 2016

Česká kultura a židovská hudba spolu existují už velmi dlouho – vždyť varhaníkem v jedné z pražských synagog byl i autor naší hymny František Škroup. Žáci a studenti pražských Lauderových škol nyní vydávají své první album židovských svátečních písní, které ovšem nazpívali česky. Proč a jak se nahrávky zrodily?

Tancuj a zpívej je název prvního alba, které nahrál pěvecký sbor Lauderových škol. Vyjde zhruba během dvou týdnů a vedoucí sboru Helena Divecká věří, že nebude poslední.

„Já doufám, že nějaké další cédéčko bude následovat, a tak jsem se hned na začátku rozhodla, že už tohle první bude tematicky laděné a jsou tam pouze písničky k židovským svátkům. My jsme tam tedy přidali jednu písničku, která není k židovským svátkům, je to šabatová písnička, je moc hezká, byla jediná. On ten šabat je sice každý týden, ale je to také takový sváteční den, takže to nebylo něco úplně jiného. Ale jinak je tam 17 písní, z toho 16 k židovským svátkům a jedna šabatová.“

Na nahrávce uslyšíme i různé hudební nástroje.

„Hlavní doprovodný nástroj je klavír, který doprovází všechny ty písničky. A pak tam jsou aranže pro housle, klarinet, violoncello, flétna zobcová i flétna příčná, xylofon a pak různé perkuse, různé rytmické donahrávky pro atmosféru.“

A kde bude možné album objednat?

„Není to komerční záležitost, je to spíš cédéčko, které vydává škola pro svoje účely, nicméně budeme samozřejmě rádi, když se o něm dozví co nejvíc lidí a bude ho co nejvíc lidí poslouchat. A asi hlavním distributorem bude škola – Lauderovy školy. Buď je možné napsat na sekretariát školy, anebo přímo na můj e-mail, který lze najít na webových stránkách Lauderovy školy.“

Někteří členové pěveckého sboru Lauderových škol

Celá nahrávka je v češtině.

„Obecně v židovské tradici je hudba velice důležitá, takže nebylo až tak těžké k těm svátkům najít nějaké písničky. Vida Neuwirtová je přeložila do češtiny, takže všechny ty písně jsou v českém jazyce. Nechtěli jsme, aby české děti zpívaly hebrejské písničky – to je sice fajn, ale pro nahrání na cédéčko jsou lepší ty izraelské děti, které to nahrají hezky s krásnou výslovností. A takových cédéček je plno. Takže v tomhle je to cédéčko jedinečné, že je v češtině.“

Zanedlouho začne svátek Pesach, který připomíná vyvedení židů z egyptského otroctví. Jeho hlavní součástí je slavnostní večeře, zvaná seder. Během ní se předčítá z Pesachové hagady a jí se speciální jídla. A co se během Pesachu děje v Lauderových školách?

„Tady ve škole to většinou slavíme tak, že děláme modelový Seder, a jelikož s malými dětmi nelze číst, číst, číst a číst..., tak samozřejmě písničky to nějak oživují. Školní jídelna vždy připraví všechno, co je zapotřebí. Bude tady krásná sederová mísa, která už to má předpřipravené, přímo jsou na ní nápisy, co kam patří, co se kam dává, protože jsou i různé názory, jak to na tom talíři má být uspořádáno. Takže to nám tady v jídelně všechno připraví a během toho modelového sederu si vyprávíme, co ty jednotlivé pokrmy znamenají, co symbolizují a proč je jíme.“

Říká pedagožka Helena Divecká.

Kde je v Česku 10 hvězd? A co znamená heslo „všichni jsme lidi“? Celý pořad Šalom alejchem si kdykoli poslechněte v našem audioarchivu.

Spustit audio