18. prosince  2010 v 09:05  rubrika: Zprávy

Téměř polovina dětí je v dětských domovech ze socioekonomických důvodů

Vánoce v dětském domově - Foto: Jana Hlávková

Vánoce v dětském domověFoto: Jana Hlávková

Advent patří charitě a dobročinným akcím. Solidarita se sociálně slabými je velmi důležitá zvláště v době ekonomické krize. Ekonomicky a sociálně slabých přibývá a mezi ty nejzranitelnější patří děti. U nás však často namísto včasné sociální pomoci ekonomicky ohroženým rodinám často dochází k odebírání dětí a jejich umísťování do ústavní péče. I proto je Česká republika na smutném šestém místě mezi evropskými státy v počtu dětí v ústavních institucích v poměru k počtu obyvatel.

Podle čerstvé studie Ministerstva práce a sociálních věcí provedené ve čtyřech krajích je v ústavní péči téměř polovina dětí – tedy celých dvaačtyřicet procent – ne proto, že by byly sirotky, nebo že by se o ně rodiče nechtěli starat, ale z důvodů čistě socioekonomických. Podle vedoucí oddělení sociálně právní ochrany dětí Ministerstva práce a sociálních věcí Kláry Trubačové totiž pomoc rodinám, které se ocitly v úzkých, přichází příliš pozdě:  

„V podstatě až v situaci, kdy se dá těžko něco dělat, kdy je rodina už rozdělena, dítě umístěno daleko od svých rodičů a ti nadále setrvávají v hmotné nouzi, nebo obtížné životní situaci. Jeden osvícený ředitel jednoho z diagnostických ústavů tvrdí, že takových dětí je u něj až osmdesát procent.“  

Ministerstvo proto na počátku adventu svolalo a ke spolupráci vyzvalo nadace, nadační fondy i neziskové organizace. OSPODY – tedy i orgány sociální péče, na něž se lidé s dětmi, kteří se ocitli v nouzi, obracejí – totiž pokrýt zvyšující se poptávku – zvláště v době ekonomické krize – často nestačí: pracovníků je málo, pak nemohou do terénu a mnohdy jim chybí kompetence či supervize. Podle Kláry Trubačové však ohrožené rodiny především nemají informace, které by je zorientovaly ve složitém sociálním systému a pomohly jim získat pomoc či najít řešení.  

“Pomoc potřebují vlastně i pracovníci v sociální sféře a další, kteří pracují s rodinami a dětmi. Takže my bychom byli rádi, kdyby se neziskový sektor opravdu začínal stávat prodlouženou rukou státu, aby stát mohl vlastně pro ohrožené rodiny najímat jejich služby a ve spolupráci s nimi zajistit rodinám tu nejlepší péči.“  

A o spolupráci žádá alespoň pro dobu vánoční i veřejnost:  

„My bychom byli rádi, kdyby se lidé v čase vánočním rozhlédli kolem sebe a viděli svoje sousedy a blízké kolem, kteří na tom třebas nejsou úplně dobře a podpořili je, aby mohli v tomto čase zůstat spolu a tento čas si užít, protože většina dětí z ústavní péče na svátky a prázdniny je doma. Aby třebas přímo jim přinesli dárek, nebo se obrátili na neziskové organizace, které dělají terénní práci a o ohrožených rodinách vědí. Může to být finanční příspěvek na dárek, nějaký pobyt, poradenství nebo terapii. Pracovníci organizací budou vědět a budou mít fantazii v tomto hodně velkou. My nevíme, co se nám v životě stane, nikdo z nás to neví, proto bychom rádi pro rodiny zajistili otevřený přístup, abychom tam ne zasahovali, ale pomáhali a podporovali včas.“  

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas