Uplynul rok od úmrtí kardinála Špidlíka

16. duben 2011

Včera to byl rok, co zemřel kardinál Tomáš Špidlík, mimořádná osobnost, která u nás nebyla zatím plně doceněna. Byl uznávaným teologem, filozofem, spisovatelem a znalcem východokřesťanské spirituality. Nabízíme Vám jeho malý portrét.

Tomáš Špidlík se narodil v moravských Boskovicích, většinu svého života ale prožil v Římě. Byl spirituálem české papežské koleje Nepomucenum a přednášel na Papežském orientálním ústavu spiritualitu křesťanského východu. Přestože téměř 60 let pravidelně promlouval ve vatikánském rozhlase, pro mnohé Čechy je téměř neznámý.

Hluboké přátelství pojilo Špidlíka s papežem Janem Pavlem II. Slovanský papež si nesmírně cenil způsobu, jakým moravský jezuita seznamuje Západ s duchovními poklady východního křesťanství. Když ho roce 2003 jmenoval kardinálem, zvolil si Špidlík jako kardinálské krédo citát z ruského básníka Vjačeslava Ivanova „dýchat oběma stranami plic“

Tomáš Špidlík: “No tož podívejte se, Ivanov to byl básník a myslitel a on přišel do Říma a potom učil také na Východním ústavě a když dělal slib – tedy vyznání víry katolické, tak on řekl: Já nepřestávám být pravoslavným, já jsem pravoslavným a katolíkem současně, já dýchám oběma stranami plic.“

Tuto metaforu často používal Jan Pavel II., když mluvil o rozdělené Evropě, ve které by se Slované mohli stát mostem mezi Východem a Západem. Ukazovat hodnotu slovanské spirituality cítil Tomáš Špidlík jako své životní povolání. Slovanské myšlení ho fascinovalo vitalitou modlitby srdce a důrazem na lidskou osobu. Srdce si také zvolil do svého kardinálského erbu.

Ministr Cyril Svoboda vyznamenává kardinála Tomáše Špidlíka Cenou Gratias agit

Špidlíkovo pojetí duchovního života je nesmírně dynamické, dalo by se srovnávat s uměním. A právě snaha o obnovení dialogu mezi teologií a uměním vedla Tomáše Špidlíka a jeho přátele výtvarníky k založení římského Centra Aletti. To stálo za originální výzdobou kaple Redemptoris Mater, na níž se podílel i velehradský sochař Otmar Oliva, který vzpomíná, jak při svěcení kaple seděl papež Jan Pavel II. na trůnu a Otec Špidlík před ním poklekl.

Otmar Oliva: „Já jsem najednou viděl dva takové starce, navíc tedy z naší provenience - Svatý Otec z Wadowic, nebo ze Skočova, a otec Špidlík z Boskovic, oba stejně staří, kteří udělali pro ten svět moc. Svatý Otec je jeden z pěti lidí, kteří odbourali bolševika a otec Špidlík je pro náš národ takový klenot, tím svým dílem a tím životem - tak to cítím.“

Jako kazatel měl Tomáš Špidlík v Římě velké renomé. V roce 1995 vedl pro papeže a celou vatikánskou kurii duchovní cvičení. Měl dar ukazovat víru v Boha jako živou tvořivou sílu, která osvobozuje. Složité teologické pravdy vykládal jednoduše tak, že jim mohl rozumět každý. Ani kardinálský klobouk neubral Tomáši Špidlíkovi na jeho příslovečném smyslu pro humor. Považoval ho za přirozenou ochranou proti herezi a fanatismu.

Ostatky kardinála Špidlíka jsou uloženy ve bazilice Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje. Náhrobek bude letos doplněn uměleckou mozaikou, na které bude osm biblických výjevů, které kardinálovo učení nejvíce vystihují.

Spustit audio