V OSN je Izrael vystaven výjimečně nerovnému zacházení
Organizace spojených národů hlásá ve své chartě rovná práva všech národů, ať malých či velkých. OSN se též rozhodně staví za respekt a úctu vůči všem náboženstvím. Jaká je však skutečnost? Na znepokojivou souvislost upozornili před několika málo týdny ve svém otevřeném dopisu čelní představitelé mezinárodní židovské organizace Bnej brit – její výkonný ředitel Daniel Mariaschin a David Michaels, který je v organizaci pověřen styky s Organizací spojených národů a obecně mezinárodní agendou.
Ve svém otevřeném dopise zveřejněném koncem srpna v listu The New York Times oba činitelé nejprve upozorňují na dobře známý fakt: Mezi všemi členskými zeměmi je pouze Izrael vystaven výjimečně nerovnému postavení. Tato pluralitní demokracie, čelící hrozbě zničení ze strany zapřisáhlých extremistů, je běžně, nesrovnatelně s jakýmkoliv jiným státem, odsuzována Radou pro lidská práva OSN. Ti, kdo proti Izraeli v OSN útočí, přitom často tvrdí, že respektují Židy a judaismus a jejich ostrý odsudek se prý týká pouze Izraele a sionismu. Je však tomu opravdu tak?
Jak představitelé organizace Bnej Brit ve svém textu dále uvádějí, „sídlem OSN jsou Spojené státy, země s největším počtem Židů mimo Izrael. V samotném New Yorku sídlí nejpočetnější světová židovská diaspora. Judaismus je starobylým biblickým náboženstvím – předchůdcem dvou určujících světových vyznání. Židovské komunity jsou přítomny přinejmenším ve 120 zemích, které jsou členskými státy OSN.
Roku 1997 Valné shromáždění OSN začlenilo dva muslimské svátky - Svátek oběti a Svátek přerušení půstu - do oficiálního kalendáře sídla organizace. Z celkem 10 svátků jsou zde dále dva křesťanské – Velký pátek a Vánoce - a zbývajících šest tvoří federální svátky americké. Ani jeden ze svátků však není židovský.
Důležité akce OSN – někdy dokonce jednání týkající se Izraele – se opakovaně konají ve dnech hlavních židovských svátků. Židovští diplomaté i zástupci občanské společnosti tehdy musí volit mezi svými profesionálními povinnostmi na jedné straně a vírou a rodinou na straně druhé.
Jom kipur nejposvátnější den židovského roku, spojuje židy všech národností a politické orientace bez ohledu na míru náboženského cítění. Tento Den smíření, tradičně zasvěcený půstu, modlitbě a sebezpytování, je výrazem univerzální touhy po vlastní nápravě a odčinění všeho zlého. Letos v červenci 32 zemí - mimo jiné Argentina, Izrael, Kanada, Nigérie a Spojené státy - vyjádřilo přání, aby byl Jom kipur zařazen do kalendáře OSN.
V roce 1999 tehdejší generální tajemník organizace Kofi Annan veřejně přiznal, že „občas se zdá, že Organizace spojených národů slouží všem národům kromě jednoho: Židů.“ V roce 2006 jeho nástupce Ban Ki-moon řekl představitelům organizace Bnej Brit, že Spojené národy by měly být vždy „místem, kde se Židé a Stát Izrael budou cítit doma“. Zcela nedávno Ban Ki-moon usoudil, že je třeba odsoudit ´vlnu antisemitských útoků´.
Jedním ze způsobů, jak se postavit bigotnosti, je dát najevo svůj respekt k jinému. Návrh, aby byl Jom kipur začleněn do oficiálního kalendáře OSN, je nepolitický. Nijak nesouvisí s nedávným konfliktem Izraele s teroristickým Hamasem, je testem ochoty přijímat Židy. Všech 193 členů OSN včetně bloku 56 muslimských zemí by tedy mělo takový návrh podpořit.
Tolik veřejné prohlášení čelných představitelů mezinárodní židovské organizace Bnej Brit z konce srpna. Dodejme, že letos svátek Jom kipur připadl na 3. a 4. října – pátek večer a sobotu. V sídle OSN v New Yorku se proto s ohledem na běžný kalendář nepracovalo. Organizace spojených národů tak má dost času na to, aby do příštího Dne smíření rozhodla, zda se pro její zaměstnance stane dalším dnem pracovního klidu.
