V srbské armádě bude po 65 letech obnovena duchovní služba
V srbské armádě bude letos znovu zavedena duchovní služba. Ta bude obnovena po 65 letech. Podle ministerstva obrany má tento krok přispět nejen k naplnění duchovních potřeb vojáků, ale přispět i k přibližování jednotlivých církví a náboženských komunit, které dnes v Srbsku existují. Ve vojsku by měli být od nynějška pravoslavní a katoličtí kněží společně s imámy. Je takový projekt smysluplný?
Srbská armáda bude mít po 65 letech ve svých řadách vojenské duchovní. Podle plánů ministerstev obrany a pro náboženské otázky by měl početní stav vojenských duchovních zhruba odpovídat náboženskému složení armády. Povinná vojenská služba skončila loni a z devadesáti procent profesionalizovaná armáda dnes čítá 38 000 vojáků. Jeden duchovní by měl připadat na 500 až 1000 vojáků.
Složení duchovenstva je zatím ve skutečnosti nezodpovězenou otázkou. Mezi profesionálními vojáky nebyl proveden průzkum, který by zjistil, ke kterému vyznání se hlásí. Pokud by reflektovalo náboženské složení Srbska bez Kosova z roku 2003, přes 80 procent obyvatel by se hlásilo k Srbské pravoslavné církvi. 6 procent se deklarovalo jako katolíci a necelá 4 procenta jako muslimové. Podle teoretických propočtů by tak mělo být v řadách armády zhruba 30 pravoslavných duchovních a po pěti z obou druhých jmenovaných vyznání. Ti se ke službě ve vojsku podle ministerstva průběžně připravují.
Znovuzavedení duchovní služby v srbské armádě vyvolalo celospolečenskou diskuzi. Zástupci ministerstva pro náboženské otázky tvrdí, že se tak snaží vytvořit podmínky pro věřící vojáky všech vyznání zastoupených v srbské armádě. Jiné hlasy tvrdí, že po 65 letech přerušené existence ztratila duchovní služba v srbské armádě smysl. Podle těchto názorů jde o politické gesto, které ve svém důsledku přispěje ke klerikalizaci a dalšímu rozdělení srbské společnosti.
Tomuto názoru odpovídá i nejnovější spor, který v zemi vypukl v souvislosti s výročím úmrtí svatého Sávy - prvního patriarchy a zakladatele Srbské pravoslavné církve. Ten je každoročně připomínán ve většině škol jako symbol identity srbského národa. Proti této praxi se letos postavil vrchní muftí islámské komunity Muamer Zukorlič. Vyzval své souvěrce, aby školní oslavy osoby, která podle něj nemá mezi stoupenci islámu v Srbsku význam, bojkotovali. Do škol jako veřejných institucí prý připomínka výročí smrti svatého Sávy zastupujícího prioritně pravoslavné křesťanství nepatří. Znovu tak přilil olej do ohně v rozjitřené společnosti současného Srbska v době probíhajících diskuzí o znovuzavedení duchovní služby do srbské armády.
