2. srpna  2009  rubrika: Zprávy

V USA měla vzniknout židovská domovina

Ideu samostatného židovského státu v moderní době načrtl zakladatel sionistického hnutí Theodor Herzl. Stalo se tak koncem 19. století a Herzl při tom myslel na historickou vlast Židů s hlavním městem Jeruzalémem, i když později krátce uvažoval i o východní Africe. Málokdo však ví, že již několik desítek let před Herzelem existoval jiný plán, podle něhož měla vzniknout židovská domovina v části Spojených států. Od tohoto pokusu uplynulo letos 189 let.

Přesně roku 1820 se totiž Mordechaj Manuel Noach oficiálně obrátil na stát New York se žádostí, aby mu bylo přiděleno území o 27 čtverečných mílích mezi Buffalem a Niagarskými vodopády. V této oblasti, zvané Grand Island na západě státu New York, měl podle Noachovy představy vzniknout židovský stát, který by poskytl útočiště všem Židům. Mordechaj Noach proto ve svém podání žádal o zproštění daňové povinnosti pro ty Židy, kteří by se chtěli na Grand Island usadit. 

Jak Mordechaj Noach ke svému plánu dospěl? Narodil se roku 1785 ve Philadelphii a postupně působil jako americký konzul v Tunisku, šerif v New Yorku a vydavatel řady novin. Díky svému skvělému řečnickému umění se brzy stal mluvčím více než třicetitisícové americké židovské komunity. Noach zdůrazňoval význam jasné židovské identity, horoval pro výuku hebrejštiny a náboženské vzdělání. 

Během svých častých cest po Evropě a severní Africe Mordechaj Noach viděl, jak velké persekuci a diskriminaci jsou Židé vystaveni. Původní izraelskou vlast však pro založení nového státu nepovažoval za vhodnou, neboť se obával nepřátelství Arabů. Ve své snaze najít bezpečnější místo proto Noach hledal přechodné místo pro shromáždění Židů z diaspory a jeho volba padla na Grand Island. Noach zde snil o vybudování průmyslu, počítal s využitím vodní energie k výrobě elektřiny. Grand Island byl navíc v té době neobydlen s výjimkou nepočetných Indiánů, které Noach považoval za potomky ztracených deseti izraelských kmenů. 

Když Noach požádal o získání území, zpráva o jeho plánu se objevila ve všech důležitých světových novinách. Významní židovští představitelé však buď informaci nevěřili, nebo odpovídali se sarkasmem a ironií. "Kde," ptali se například, "bibličtí proroci hovoří o močálech v okolí řeky Niagary jako místě židovského vykoupení?" Noach odpovídal jednoduše: Amerika poskytuje největší svobodu, a tím vytváří i nejlepší podmínky pro vznik židovské domoviny. 

Nezlomen rostoucím odporem proti svému plánu Noach uspořádal slavnost na počest vytvoření moderního židovského státu. V kulturní části programu si bylo možno poslechnout sborový zpěv na text žalmů a Händelova "Judu Makabejského". Poté Noach, zahalen v karmínové soudcovské roucho, pojmenoval první osadu nového státu Ararat na paměť biblického Noa, který po potopě stanul se svou archou na vrcholu hory Ararat. Dobové prameny dále uvádějí, že Noach proslovil i dlouhou přednášku o teologii, politice, židovském patriotismu, etnologii a - realitách. Na konec slavnosti byl odhalen pískovcový památník a v ulicích Buffala se konala přehlídka zakončená čestnou salvou z 24 pušek. 

Po tomto velkolepém počátku však Noachův plán na vytvoření židovské domoviny na území Spojených států rychle upadal. Napomohl tomu sám Mordechaj Noach, který oblast opustil a stal se soudcem v New Yorku. Měl se pak ještě oženit s bohatou ženou a na Grand Island definitivně zapomněl. Ne však na ustavení samostatného izraelského státu. Za tuto myšlenku bojoval až do své smrti roku 1851, tentokrát už jen ve spojení s historickou židovskou vlastí. Tuto ideu však mnohem mocněji a působivěji formuloval až jiný židovský politik - Theodor Herzl. 

Autor:  Leo Pavlát
Pořad: Šalom alejchem (lichý týden)  |  Stanice: Regina DAB Praha
Čas vysílání: sudá neděle 20:04  |  Délka pořadu: 30 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas