Ve světě vzrůstá pronásledování křesťanů

Soukromí, rodina, společenství, národ, církev a násilí. To je šest oblastí života křesťanů, které v období od1. listopadu 2015 do 31. října 2016 sledovala organizace Open Doors. V závěrečné zprávě uvádí žebříček padesáti zemí, ve kterých je útlak nejhorší. Žije v nich skoro pět miliard lidí a z toho vysoký, až velmi vysoký stupeň pronásledování zakouší na 215 milionů křesťanů.

Tomáš Halík: „Dnes pronásledování křesťanů a zejména křesťanů na středním východě a v arabských zemích, dosáhlo takové míry, že daleko přesahuje počet obětí těch známých vln pronásledování na počátku křesťanských dějin, v těch prvních staletích. To je myslím, alarmující a svět tomu nevěnuje patřičnou pozornost.“

Myslí si teolog a sociolog Tomáš Halík. Na prvním místě zmíněného žebříčku je už 15. rok Severní Korea, následována Somálskem. V první desítce je Afghánistán, Pákistán, Súdán, Sýrie, Irák, Írán, Jemen nebo Eritrea. Komentátor Českého rozhlasu pro Blízký východ Jan Fingerland nepočítá, že by se situace v těchto zemích dlouhodobě měnila:

Jan Fingerland: „V zásadě se ty země nebudou měnit dlouhodobě, ten žebříček bude zůstávat dlouhodobě stejný. Můžeme vyslovit naději, že v případě některých států, jako je Sýrie nebo Irák se podaří některé problémy vyřešit. Jedná se zejména o politickou stabilitu a pak se třeba bude moci hovořit i o zlepšeném postavení pro křesťany. V případě některých států, jako je Pákistán, ty věci jsou tak dlouhodobě a jsou nevykořenitelné z nějakého krátkodobého hlediska, takže třeba Pákistán nebo Afghánistán zůstanou v těch žebříčcích na vysokých místech.“

Jiná situace je podle něj v Íránu, který se také v žebříčku ocitl.

Jan Fingerland: „Problém je, že Írán je země, která je nedemokratická a křesťané tam jsou utlačováni jako občané, ne jako křesťané. I pro Írán ale platí to, co pro většinu tamních muslimských států. Do problémů se dostane ten, kdo ke křesťanství přistoupí od islámu.“

Situaci ve zmíněných zemích dlouhodobě sleduje i biskup Václav Malý. Sám se opakovaně zasazuje o zlepšení jejich situace.

Václav Malý: „Já rozděluji pronásledování křesťanů na tři hlavní skupiny: jednak pronásledování z důvodu ideologických, to je v těch komunistických státech. Potom z důvodů náboženských, to je v těch islámských státech, a potom z důvodů sociální nespravedlnosti. Je to v každé zemi trochu jiné, v těch muslimských zemích je to v každé jiné nedá se říct, že co muslimská země, to pronásledování křesťanů. Bohužel ale v poslední době se to pronásledování zintenzivňuje a napětí roste.“

Zejména situaci v Sýrii mapuje řada neziskových organizací a na místě intenzivně pomáhá, bez ohledu na vyznání lidí. Vysvětluje ředitel ADRy Radomír Špinka.

Radomír Špinka: „V Sýrii pomáháme na dvou místech. Jednak přímo v dané zemi, kde pomáháme lidem s vybudováním obydlí, když se mohli vrátit do některých míst, které byly postiženy tím konfliktem. To je jedna část pomoci, kterou jako ADRA ČR děláme. A druhá je v Libanonu, kde pomáháme rodinám, které uprchly do Libanonu, a tak je naše pomoc zaměřená na pomoc dětem.“

Open Doors, která zprávu připravovala, je nezisková organizace, která pomáhá pronásledovaným křesťanům. Vznikla v roce 1955 a v současnosti pomáhá věřícím v 60 zemích světa.