10. ledna  2015 v 09:05  rubrika: Zprávy

Většina z dvaceti nových kardinálu pochází z „periferií“ světa

Papež František slouží mši ve Svatopetrské bazilice ve Vatikánu u příležitosti svátku Tří králů - Foto:  ČTK/AP, Andrew Medichini

Papež František slouží mši ve Svatopetrské bazilice ve Vatikánu u příležitosti svátku Tří králůFoto:  ČTK/AP, Andrew Medichini

Papež oznámil jména nových kardinálů. Většina pochází z „periferií“ světa. Nových nositelů kardinálského purpuru je celkem dvacet.

Patnáct z dvaceti nových kardinálů je mladších osmdesáti a tedy můžou na konkláve volit papeže. Papež dal při svém výběru přednost biskupům z diecézí před úředníky z římské kurie, a to především těm z jihu a východu. Jen jeden z nových kardinálů stojí v čele vatikánských úřadů. Většina nových kardinálů pochází z jiných kontinentů než z Evropy.  

Vatikánský mluvčí Federico Lombardi k tomu podotýká, že „kritériem volby, jak to ostatně sám papež zmínil, je dimenze všeobecnosti církve“. Tu vysvětluje i Radek Tichý z Katolické teologické univerzity v Praze  

Pařížský arcibiskup, kardinál André Vingt-Trois na audienci u papeže Františka - Foto:  ČTK/AP,  L'Osservatore Romano

Pařížský arcibiskup, kardinál André Vingt-Trois na audienci u papeže FrantiškaFoto:  ČTK/AP, L'Osservatore Romano

„Tak jako církev byla zakořeněná v Evropě a v Itálii a ostatní světadíly byli zpočátku misijními územími, tak dnes katolická církev je opravdu celosvětová a jmenování kardinálů z těchto míst chce reflektovat tuto skutečnost, že tam je církev, která funguje dobře, která je života schopná a která má co říct do těch celosvětových porad. Myslím, že snaha papeže je posílit tento celoplanetární charakter kardinálského sboru, tak aby reflektoval celoplanetární charakter katolické církve.“  

Čtyři kardinálové jsou dokonce ze zemí, které kardinála nikdy neměly, a to z Kapverdských ostrovů, Království Tonga, Barmy a Panamy. Žádné nové kardinály nedostane naopak severní Amerika (USA, Kanada). Jejich počet je podle vatikánského mluvčího dostatečný a stabilní. Z Evropy dostanou kardinálský purpur tři Italové, Španěl a Portugalec.  

„Kardinálové byli původně římští faráři, římští kněží a římský biskup – papež – se o ně opíral, byli to pro něj ti nejdůležitější kněží. Teprve postupem času se z toho vyvinul tento celosvětový sbor biskupů.“  

Jejich hlavním úkolem je do dnes podílet se na řízení římskokatolické církve, tvoří poradní sbor papeže, a pokud jsou mladší 80 let, jsou povinni se účastnit konkláve, které papeže volí. S nově jmenovanými stoupl celkový počet kardinálů na 228, z nichž 125 má právo volit papeže. 

Autor:  Adam Šindelář
Pořad: Dopolední Radiožurnál (archiv)  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: pondělí–pátek 10:00  |  Délka pořadu: 3 hodiny  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas