Vláda projedná zákon o vypořádání s církvemi
Vláda projedná zákon, který by měl po více než 15 letech vyřešit problematiku majetkového vypořádání mezi církvemi a státem. Podle právníka Vojtěcha Cepla jde o "dobrý krok na cestě k úplnému odloučení státu od církve, po kterém volal už Masaryk". Předkladatelé zákona tvrdí, že prospěje všem: majetek se odblokuje a koneční vlastníci s ním začnou nakládat, stát ušetří na každoročních výplatách církvím a právní povědomí v České republice se posílí.
Jak se stát s církvemi loni dohodl? Měl by vrátit asi třetinu majetku zabaveného za minulého režimu církevním řádům, zbytek by měla nahradit finanční částka ve výši 83 miliard korun, která by se církvím vyplácela po dobu 60 let. Dohromady činí hodnota náhrad 135 miliard korun. Včetně úroků by stát zaplatil dohromady asi 270 miliard.
"Podepsat dohodu, že budeme to narovnání přijímat 60 let, je otázka víry. Ale to by církvím nemělo být zcela cizí..." říká Pavel Černý, předseda Ekumenické rady církví.
Vypořádání by mělo být potvrzeno soukromoprávní dohodou mezi vládou a církvemi. Tím by mělo být potvrzeno, že co je dnes v zákoně, se v průběhu let nezmění. Kritici návrhu vyrovnání poukazují na nevýhodnost pro stát. Například předseda socialistů Jiří Paroubek minulý týden prohlásil, že ve chvíli, kdy ČSSD vyhraje volby, zákon změní.
Návrh zákona připravila z pověření premiéra Topolánka komise pěti ministrů, za ni ho předkládají ministr kultury Václav Jehlička, ministr zemědělství Petr Gandalovič a ministr financí Miroslav Kalousek.
"Na Zelený čtvrtek projednala návrh paragrafovaného znění legislativní rada vlády a zákon je připraven k tomu, aby jej vláda projednala ve středu 2. dubna," připomíná předseda této komise Václav Jehlička.
Od 22. dubna by mohl být projednán v prvním čtení v poslanecké sněmovně.
"Nemusíme si zastírat, že největší problém schválení tohoto zákona bude právě zde, v Poslanecké sněmovně. V Senátu by to již problém být neměl."
Ekonom Československé obchodní banky Martin Kupka upozorňuje, že zákon umožní odblokování majetku, který dnes nemůže být plně využíván. Důsledky podle něj budou jednoznačně pozitivní, majetek se dostane do rukou konečných vlastníků, tedy obcí, řádů a církví.
"Obcím nepochybně navrácení majetku k volnému používání umožní čerpat další prostředky z fondů Evropské unie a přirozeně se rozvíjet. Myslím, že obce byly velmi postiženy dosavadním stavem."
Stát také již nebude vyplácet roční příspěvky církvím. Církve budou samostatně hospodařit a již dnes plánují vzdělávání svých pracovníků v ekonomických a hospodářských oblastech.
Podle Ekumenické rady církví a Pavla Černého byla již situace neudržitelná. Od roku 1993 bylo učiněno už 10 neúspěšných pokusů vyřešit problém:
"Církve už potřebují vědět, na čem jsou. Ta nejistota trvá příliš dlouho a není to dobré ani pro stát, ani pro církve. Pro stát to není dobré proto, že platí pořád ještě komunistický zákon 218 z roku 1949, který má veliké nedostatky."
Zákon se dotýká 17 církví a náboženských společností, jednoznačně největší díl náhrad - 83 procent - bude směřovat k církvi římskokatolické. Ze zbylé částky získají nejvíce Církev československá husitská, Českobratrská církev evangelická a Pravoslavná církev.