Vnuk velitele Osvětimi a vnučka bývalé vězenkyně vyzvali k otevřenému dialogu o minulosti i současnosti

22. listopad 2015

Plné brněnské univerzitní kino Scala sledovalo 17. listopadu překvapivé setkání. Vnuk velitele osvětimského koncentračního tábora Rainer Höss usedl k jednomu stolu s Tal Bashan, dcerou ženy, která Osvětim přežila. V debatě pořádané Masarykovou univerzitou s názvem Lidskost versus barbarství našli nejen společné slovo, ale postavili se za stejné poselství.

Oba hosté se se svým rodinným dědictvím vypořádávají po svém. Novinářka Tal jako první v Izraeli otevřela téma druhé generace obětí holocaustu, a jak se s tím srovnávají. Rainer se distancoval od své rodiny, sbírá materiály o minulosti a veřejně vystupuje. Jejich rozhovor byl místy až překvapivě uvolněný a několikrát se spolu i zasmáli. Smích totiž léčí.

„Moje matka zkoumala úlohu humoru během holocaustu. Někdy je realita tak temná, že je humor potřeba, aby se s ní dalo srovnat,“ zmiňuje Tal Bashan práci své matky Ruth Bondy, která přežila Osvětim a stala se překladatelkou českých autorů do hebrejštiny.

Dcera paní Bashan dokonce chystá divadelní hru o holocaustu plnou černého humoru. A s nadhledem oba hosté debaty komentovali i vzájemné, pro mnohé nečekané, porozumění:

„Vtipkovala jsem, že pojedeme na evropské turné jako band. Poté, co jsme tady tak uspěli. To je vtípek pro vás!“

Třetí generace odkazu holocaustu je otevřenější než ty předchozí. Oba hosté debaty se shodli, že o hrůzných událostech se nesmí mlčet, ale naopak, co nejvíce otevřeně mluvit. A to platí nejen u holocaustu.

Zleva doprava: Dr. Josef Mengele, Rudolf Höss, Josef Kramer a neidentifikovaný voják

„Nejdůležitější věcí je dialog, a to i mezi nepřáteli. Zažíváme to i v Izraeli s Palestinci. Já jsem se dokonce setkala s palestinskou skupinou novinářů, ne se vším jsme spolu souhlasili, ale bylo důležité potkat se jako lidské bytosti.“

Tal Bashan přiznala, že nabídka dialogu s Rainerem Hössem ji zaskočila a musela k němu sbírat odvahu. Jejich v přátelském duchu probíhající setkání se nakonec stalo symbolickou katarzí.

„Jeden z přeživších se se mnou jednou bavil a řekl: Přežil jsem tvého dědečka a tohle je moje pomsta – jsem přítelem jeho vnuka,“ říká Rainer Höss.

„Můžu dodat, že moje matka by nepoužila slovo pomsta. Ale ta symbolika, že já, dcera československé Židovky, která prošla Terezínem a Osvětimí, sedím vedle vnuka Rainera Hösse, je triumfem,“ dodává Tal Bashan.

autor: Martina Pelcová
Spustit audio