Výstava „Muži na křídlech“ přibližuje životní příběhy devíti československých pilotů a techniků

Zajištění moderního vojenského vybavení se tak stalo jedním z hlavních úkolů židovských představitelů. Situaci jim však značně komplikovalo embargo OSN na vývoz zbraní do Palestiny.

Vyslanci premiéra Guriona pověření získáváním zbraní v Evropě navázali kontakt s Československem, které bylo tehdy příznivě nakloněno židovskému národnímu hnutí. Sovětský svaz Československu v dodávkách zbraní Izraeli nebránil, neboť Stalin podporoval sionistické úsilí v Palestině s cílem oslabit pozici Britů a prohloubit britsko-americké spory.

Mezi lety 1947–1949 se tak Československo stalo hlavním dodavatelem zbraní nejprve pro sionistické hnutí v Palestině a po vyhlášení nezávislého státu v květnu 1948 také pro Stát Izrael. Židovské ozbrojené složky získaly kromě tisíců pušek, pistolí, kulometů, minometů, nábojů a bomb také 25 letadel Avia S-199 a britské spitfiry.

Společně s vojenským vybavením poskytlo Československo výcvik izraelské armádě. Českoslovenští specialisté cvičili ve vojenských kurzech piloty, letecké mechaniky, pozemní personál, tankové posádky a výsadkáře.

Většinu účastníků kurzů tvořili židovští dobrovolníci, přeživší šoa, kteří za druhé světové války přišli o rodiny. Mladí Židé z Československa, Polska, Maďarska, Bulharska a dalších zemí chtěli pomoci Izraeli v jeho boji za nezávislost.

Když válka skončila, většina československých mladíků zůstala v Izraeli. Zkušeností z boje a výcviku často využili i v civilním životě, zejména v leteckých a inženýrských profesích.

Výstava „Muži na křídlech“ v Leteckém muzeu Kbely přibližuje životní příběhy devíti československých pilotů a techniků. Jejich velkoformátové fotografie Pavlíny Schultz ze současné doby doplňují biografické texty politoložky Ireny Kalhousové, které návštěvníky seznamují s jejich životními osudy.

Výstava potrvá, jak řečeno, do konce příštího měsíce a poté se přesune do Armádního muzea Žižkov.