8. srpna  2007  rubrika: Zprávy

Výstava o historii knihovny Židovského muzea

Karikatura Otto Munelese od Vladimíra Sadka a Jana Heřmana, nedatováno. "Našemu velkému učiteli dr. Otto Munelesovi, našemu světlu a chloubě Prahy, k narozeninám. poslové míru Sadek + Heřman." - Foto:  Archiv ŽMP

Karikatura Otto Munelese od Vladimíra Sadka a Jana Heřmana, nedatováno. "Našemu velkému učiteli dr. Otto Munelesovi, našemu světlu a chloubě Prahy, k narozeninám. poslové míru Sadek + Heřman."Foto:  Archiv ŽMP

V Galerii Roberta Guttmanna byla otevřena výstava s názvem "Naděje je na další stránce", která se vrací k oslavám z roku 2006, během něhož si Židovské muzeum v Praze připomínalo sté výročí svého založení. Expozice shrnuje stoletou historii muzejní knihovny a připomíná významné osobnosti, které jí dávaly podobu od chvíle jejího vzniku až po současné projekty.


Tobias Jakobovits, nedatováno. Archiv Moše Jakobovitse

Tobias Jakobovits, nedatováno. Archiv Moše Jakobovitse

"Výstava je prvním podrobným zpracováním dějin knihovny Židovského muzea v Praze, jež je nyní plně funkční moderní institucí s reprezentativním fondem nejen bohemikálních judaik a hebraik. Výstava vůbec poprvé představuje archivní materiály týkající se historie knihovny, dobové fotografie a profily Tobiase Jakobovitse a Otto Munelese. Návštěvníci se seznámí s knihovnou Židovské náboženské obce v Praze i s Ústřední knihovnou ghetta Terezín," říká kurátor Michal Bušek. 


Otto Muneles, Praha 1953 - Foto:  Archiv ŽMP

Otto Muneles, Praha 1953Foto:  Archiv ŽMP

Expozice začíná vyprávět příběh knihovny Židovského muzea v Praze již od roku 1858, kdy byla založena knihovna pražské Židovské náboženské obce, zpřístupněná v roce 1874 pod vedením Nathana Grüna. Ta tvoří historické jádro dnešního knižního fondu. V roce 1906 bylo v souvislosti s asanací pražského ghetta založeno Židovské muzeum v Praze (1906-1940), v jehož sbírkách knihy tvořily neodmyslitelnou součást. Z knižního fondu předválečného muzea se však dochoval jen zlomek. Za druhé světové války přibylo do knihovního fondu Židovského ústředního muzea (1942-1945) spolu s hudebninami cca 46 000 svazků ze zrušených židovských náboženských obcí, součástí knihovny se stala i část svozů z Ústřední knihovny ghetta Terezín. Za komunistického režimu bylo muzeum zestátněno a knihovna se ocitla pod přísným dohledem. Během období tzv. normalizace musel být navíc zbudován fond zakázaných knih. Muzeum mělo štěstí, že mu prohibita zůstala a po roce 1989 je mohlo zařadit zpět do svého fondu. Po roce 1994, kdy byly sbírky muzea navráceny do rukou Federace židovských náboženských obcí v ČR, se knihovna stala samostatným oddělením, byly zbudovány její nové depozitáře a knižní fundus se stal plně přístupný veřejnosti. Byla také zřízena studovna s příruční knihovnou a klimatizovanou badatelnou pro studium starých textů. Především laické veřejnosti slouží referenční centrum. 


Salomon Hugo Lieben, nedatováno. Archiv Milana Lomského

Salomon Hugo Lieben, nedatováno. Archiv Milana Lomského

Výstava však nevypráví pouze dějiny knihovny Židovského muzea v Praze, ale dokládá i propojení osudů významných židovských osobností, které podobu knihovny po léta utvářely. "Zakladatel Salomon Hugo Lieben se potkává v Židovském ústředním muzeu s knihovníkem pražské židovské obce Tobiasem Jakobovitsem, ten zde katalogizuje svážené předměty spolu s Mojssesem Woskinem-Nahartabim, který později pracuje jako člen Talmudkommanda v Terezíně. Skupinu odborníků zpracovávající hebrejské tisky v Terezíně vede dřívější spolupracovník S. H. Liebena z pražského Pohřebního bratrstva Otto Muneles, jenž se později stává vedoucím úseku knihovny v poválečném Židovském muzeu," doplňuje Michal Bušek. 


Současná studovna knihovny ŽMP - Foto:  Archiv ŽMP

Současná studovna knihovny ŽMPFoto:  Archiv ŽMP

V knihovně Židovského muzea v Praze, čítající dnes téměř 135 000 svazků, se tak minulost setkává s přítomností, díla dávno zemřelých tu jsou stále živá. Výstava muzejní knihovnu představuje jako instituci, která chce být místem, kde se tradice, moudrost a vědění předchozích generací setkávají v živém dialogu se čtenáři a badateli současné epochy. 


Výstavu Naděje je na další stránce je možné navštívit od 9. srpna do 21. října 2007 denně od 9:00 do 18:00 kromě sobot a židovských svátků. Adresa je: Židovské muzeum v Praze - Galerie Roberta Guttmanna, U Staré školy 3, Praha 1 (zadní trakt Španělské synagogy), tel. 221 711 553. K výstavě byl vydán doprovodný katalog. 

Svůj název "Naděje je na další stránce" dostala výstava podle slov Edmonda Jabése:

"Naděje je na další stránce. Nezavírej knihu.
Obrátil jsem všechny stránky a naději jsem nepotkal.
Naděje je možná ta kniha."
(Edmond Jabés: Od knihy ke knize)
 

Autor:  Jana Šustová
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas