Výstava Praha Husova a husitská dokumentuje 600 let husovské a husitské tradice v pražských dějinách

26. září 2015

Praha Husova a husitská je název nové výstavy, která ukazuje, že Praha byla téměř celoživotním působištěm Jana Husa. Pořádá ji Archiv hlavního města Prahy a Muzeum hlavního města Prahy, kteří zahájení záměrně naplánovali na září, aby byla výstava přístupná během školního roku.

350 exponátů v osmi sálech představuje nejen život, dílo a dobu Mistra Jana Husa, ale také jeho „druhý život“ v pozdějších staletích. Jeden z nejvzácnějších předmětů ukazuje hlavní autor výstavy Petr Čornej.

„Je to modlitební knížka krále Václava IV. zhruba z roku 1412, která je uložena v Oxfordu. Je to originál a vidíte, že to je velmi prostá knížka, protože sloužila k denní potřebě, když se panovník modlil a nemohl si listovat v obrovských foliantech. Je tam i taková prostá výzdoba, což možná souvisí s tím zduchovněním klimatu po tom roce 1410 v době Husova působení a už s těmi reformními tendencemi, které se začaly prosazovat v Praze, a to i na královském dvoře, kde měl Hus velmi výraznou politickou podporu.“

Hodinky Václava IV.

Většina exponátů souvisí s duchovním životem, jsou však i výjimky.

„Mně se velmi líbí tato vitrína s předměty denní potřeby z přelomu 14. a 15. století. Podívejte se na ty nádherné sklářské výrobky, na ty plastiky, což jsou dětské hračky, a na hazard, který už tehdy ovládal společnost – jsou tam kostky.“

Vzápětí profesor Čornej ukazuje další unikát.

„Co je obzvláště důležité, je Husův autograf, knížka, kterou si Hus vlastnoručně přepsal a obsahuje Wyclifovi traktáty z konce 14. století s Husovými osobními poznámkami. Je to originál, který sem byl přivezen z Královské knihovny ve Stockholmu.“

V roce 1402 byl Jan Hus jmenován správcem a kazatelem Betlémské kaple. Jak vypadala, ukazují modely.

„Vidíte tam, že to prostranství bylo velmi těsné, Betlémské náměstí neexistovalo a kaple přiléhala ke kostelu svatého Filipa a Jakuba, který byl později stržen. Kolem toho kostela byl ještě hřbitov, kolem Betlémské kaple byl také hřbitov, takže ta scenérie byla tehdy úplně jiná, než je dnes. Ta kaple byla na konci 18. století stržena, zachovala se z ní jenom jedna zeď a na jejím místě vznikl ve 30. letech 19. století činžovní dům, stržený potom po roce 1948, kdy bylo přistoupeno k obnově a znovuvybudování Betlémské kaple. Není to idea čistě komunistická, jak by se mohlo zdát, ale ta idea tady existovala už od vzniku Československa, od roku 1919 se o tom uvažovalo, ale tehdy samozřejmě nebylo možné vstoupit do soukromého majetku a říct ‚My ti vykoupíme dům, strneme ti ho a dáme ti za to pár korun‘. To nastalo až poté, co takovéto vyvlastnění šlo příkazem.“

Model podoby Betlémské kaple, kdy v ní kázal Jan Hus

Jan Hus byl významnou postavou i v době osvícenství a českého národního obrození.

„Tady máme takové hrací karty, které dokazují husitský kult ve 2. polovině 19. století a hůl žižkovku, která má hlavičku nepřemoženého válečníka, a také dýmky s husitskými motivy. Takže to husitství, které bylo považováno za takovou kvintesenci skutečného češství, pronikalo i do takovýchto předmětů ať už denní potřeby, nebo dárkového využití.“

Zajímavý příběh má i Husův pomník na Staroměstském náměstí.

„Tady máme historii stavby Husova pomníku, kterým česká společnost reagovala na nešťastný výrok poslance knížete Karla Schwarzenberka v českém zemském sněmu, který v diskuzi o tom, zda umístit na novostavbu Národního muzea desku s Husovým jménem, prohlásil, že husité byli banda zločinců a žhářů. A česká společnost na to reagovala tím, že vznikl Spolek pro zbudování pomníku Jana Husa. Ta Husovy pomníky začaly vznikat už od roku 1872, prvním je Husův pomník od Suchardy staršího v Jičíně, ale ve stejné době už vznikaly Husovy pomníky na žižkovských domech a některé z nich se zachovaly dosud. Takže se dá říct, že na přelomu 60. a 70. let se Hus dostává do pomníkové tvorby v Praze i mimo Prahu.“

Modely pomníků Mistra Jana Husa

Husovskou a husitskou tradici si snažili přisvojit také komunisté.

„Komunisté se husitství ujali po roce 1945 až programově, protože věděli, že to husitství je obrovský fenomén pro českou společnost a oni ve volebním zápase potřebovali ukázat, že nejsou jenom internacionalistickou stranou, ale že se hlásí i k národním tradicím. A proto se toho husitství chopili a po roce 1948 ho jednostranně interpretovali jako třídní zápas a celé generaci ho znechutili právě tím, že husity prohlašovali za své předchůdce, ačkoliv ti by takové ateisty napíchali na vidle.“

Poslední exponát výstavy je poněkud kuriózní.

Hlavní autoři výstavy Václav Ledvinka a Petr Čornej

„Na závěr tady máme byzantinizujícího Husa, o kterém nevíme, kdo ho udělal, jen víme, že je z kostela Církve československé svatého Václava na Zderaze, a ukazuje to, že ta církev koketovala i s pravoslavím, protože ten Hus je pojat byzantinsky jako ikona.“

Výstavu Praha Husova a husitská můžete navštívit do 24. ledna v pražském Clam-Gallasově paláci v Husově ulici 20 a zakoupit si tam i odbornou publikaci k výstavě za zvýhodněnou cenu.

Spustit audio