1. července  2017 v 09:05  rubrika: Zprávy

Výstava Víra a krása představuje křesťanské, muslimské a židovské umění

Večeře v centru Alfirdaus - Foto: Jana Šustová

Večeře v centru AlfirdausFoto: Jana Šustová

Víra a krása je název výstavy, která je od tohoto týdne umístěna v pozoruhodných prostorách centra Alfirdaus v Praze 8. Jejž hlavní součástí jsou ukázky křesťanské, židovské a muslimské kaligrafie nebo předmětů používaných při obřadech těchto náboženství a také fotografie architektury. Cílem výstavy je ukázat, jak jsou zobrazovány věci víry v různých náboženstvích, upozornit na odlišnosti i společné rysy a dát prostor k zamyšlení, jak a proč vyjadřovat krásu víry.

Nápad uspořádat společnou výstavu o křesťanském, muslimském a židovském umění se zrodil v hlavách dvou mužů. Prvním z nich je Mikuláš Vymětal, farář Českobratrské církve evangelické pro menšiny a sociálně vyloučené. 

Mikuláš Vymětal ukazuje fotografie evangelických obrazů - Foto: Jana Šustová

Mikuláš Vymětal ukazuje fotografie evangelických obrazůFoto: Jana Šustová

„Jsou určité paralely třeba mezi evangelictvím, které je zdrženlivé vůči tomu zobrazování zvláště lidských postav, ale současně pomocí obrazů a nápisů vyjadřuje krásu, především ozdobnými nápisy, tzv. kaligrafiemi. Také židovství a islám má kaligrafie. Pozval jsem k tomu také Ruth Weiniger, protože už u mě v kostele měla výstavu svých vlastních židovských kaligrafií. A vypůjčil jsem si výstavu, kterou vyrobili v Brně, kdy nafotili staré evangelické obrazy, které ale třeba už 150 let mají evangelíci ve svých chalupách po svých pradědečcích a prababičkách a udělali z toho výstavu, která celkem obsahuje 30 panelů. A k tomu jsem si ještě vypůjčil a ve svém kostele vzal některé předměty, které užíváme z doby toleranční od roku 1781 do roku 1861. Je to tedy trošku historická výstava.“ 

Muslimskou kaligrafii a architekturu na vernisáži představil Kristián Dembický. 

Kristián Dembický ukazuje mapu rozšíření islámu - Foto: Jana Šustová

Kristián Dembický ukazuje mapu rozšíření islámuFoto: Jana Šustová

„Co se umění týče, tak je to prostor, ve kterém je v našich náboženstvích mnoho společného, často se potkávala, často se navzájem inspirovala, doplňovala a spolupracovala na poli umění. A ta naše sekce je zaměřena především na kaligrafii a architekturu a je zde také na fotografiích několik architektonických památek, kdy se potkala ta tři náboženství, kdy spolupracovala, ať už na tom spolupracovali umělci ze všech tří náboženství, nebo se to potkávalo. Například tam máme córdobskou mešitu, která byla původně malým vizigótským kostelíkem.“ 

Druhým iniciátorem výstavy je Eknaifith Bader, člen muslimské obce a ředitel jazykové školy Alfirdaus, jejíž prostory jsou využívány také jako mešita. Jeho cílem je představit umění vytvoření během čtrnácti století existence islámu. 

Eknaifith Bader - Foto: Jana Šustová

Eknaifith BaderFoto: Jana Šustová

„Neříkáme, že to začalo s islámem. Samozřejmě to islám vzal z jiných náboženství nebo dalších kultur. Islám měl různé národy, třeba Peršany, Paňdžáby, Araby, Afričany, a když se národy v islámu míchaly, vzniklo zvláštní umění.“ 

To je patrné i z fotografií islámské architektury na výstavě Víra a krása – třeba mešita v Číně vypadá jako buddhistický chrám, nebo mešita v Indii jako hinduistická svatyně. Z evropského kontinentu zmiňuje Eknaifith Bader mešitu v Moskvě. 

„Třeba v Moskvě vidíme, že mešita má nahoře zlaté kupole a vypadá jako kostel, ale je to mešita.“ 

Antropoložka Zuzana Schreiberová - Foto: Jana Šustová

Antropoložka Zuzana SchreiberováFoto: Jana Šustová

O židovském umění promluvila antropoložka Zuzana Schreiberová. 

„Židovská kaligrafie má opravdu strašně moc společného s tou kaligrafií muslimskou, protože ty příkazy na zobrazování a nezobrazování máme úplně stejně striktní.“ 

Židovskou kaligrafii na výstavě zastupují díla religionistky a překladatelky Ruth Jochanan Weiniger. 

Ruth Weiniger: Kadoš, kadoš, kadoš - Foto: Jana Šustová

Ruth Weiniger: Kadoš, kadoš, kadošFoto: Jana Šustová

„Je to takový výběr, na kterém jsou výlučně Boží jména, kromě jedné výjimky, kde je Boží přítomnost. Ta Boží přítomnost je zobrazena jako koruna vznášející se v pokoji, do něhož se sypou písmena šín, která právě znamenají jak Šechina, čili ta Boží přítomnost, nebo také slovo Šabat, protože to má znázorňovat ten šabatový večer a ta koruna a zároveň ten nápis se slovem kala, což znamená nevěsta, jak je někdy označován Šabat.“ 

Centrum Alfirdaus pořádá nejen kulturní akce, jazykové kurzy nebo bohoslužby, ale zapojuje se i do pomoci pro bezdomovce a uprchlíky. Jeho aktivity oceňuje antropoložka Zuzana Schreiberová následovně: 

Večeře v centru Alfirdaus - Foto: Jana Šustová

Večeře v centru AlfirdausFoto: Jana Šustová

„Já jsem původní profesí historička a ta současná situace, kdy dochází k nálepkování muslimů, šíření různých hoaxů a zvěstí, mi v mnoho ohledech znova začíná připomínat ta třicátá léta. Takže jsem moc ráda, že jsem se mohla setkat s panem Baderem, a velmi oceňuji, co centrum Alfirdaus dělá, když islám představuje široké veřejnosti. Konal se tady např. úspěšný oběd v mešitě. Jediný možný prostředek k boji proti strachu je ukázat, seznámit, aby to nebylo cizí, protože to, o čem nic nevím, tak toho se snáz bojím.“ 

Výstavu Víra a krása je možné navštívit do neděle 16. července denně od 17 do 20 hodin. Na návštěvníky tam čeká i malé občerstvení. 

Autor:  Jana Šustová
Pořad: Mezi nebem a zemí  |  Stanice: Rádio vašeho kraje
Čas vysílání: sobota 09:04  |  Délka pořadu: 56 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace