Vysvoboď mne, abych nebyl vinen – Etika v současné izraelské armádě

19. prosinec 2016

Je možné zachovat si lidskou tvář se zbraní v ruce? Jak se s tím vyrovnávají mladí muži a ženy v Izraeli? O tom, jakou roli hraje etika v současné izraelské armádě, pojednává nová kniha.

„Vysvoboď mne, abych nebyl vinen!“ Tento úryvek z biblického žalmu najdeme v titulu knihy o etice izraelské armády. Autorkou knihy je absolventka Katedry blízkovýchodních studií Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni Markéta Burgetová. Kniha je rozšířenou verzí její úspěšné diplomové práce. Zajímalo mě, v čem autorka vidí spojitost mezi prastarým biblickým žalmem a současnou izraelskou armádou:

„Já v tom pociťuju nějaké přiznání viny kombinující se se strachem z ní. Ten žalm není o válce, ale o vině. Ti vojáci si uvědomují, že se dopouštějí špatných činů, zároveň to tak ale nechtějí a mají z toho strach.“

Říká Markéta Burgetová. Nějaký etický kodex mají nebo by měly mít všechny armády na světě. Nakolik se jím řídí, to už je jiná věc. Mezi základní etická pravidla vojáků se zpravidla řadí odvaha, čest, odpovědnost a věrnost. Kodex izraelské armády navíc musí počítat se specifickou situací, v jaké se Izrael nachází. Tedy v situaci permanentního ohrožení. A to nejen ze strany armád sousedních zemí, ale především od ozbrojených skupin a jednotlivců, kteří neuznávají Stát Izrael. Markéta Burgetová zmiňuje příklady zvláštností pravidel izraelského vojáka:

„Zdůrazňuje se tam třeba zacházení s válečnými zajatci, v tomto případě třeba i s teenagery, kteří házejí na vojáky kameny. Důraz se klade také na respektování náboženských míst a poskytnutí lékařské pomoci třeba i někomu, kdo byl postřelen nebo zbit izraelským vojákem.“

Vojáci a vojačky izraelské armády mají kapesní vydání kodexu a procházejí školením o etice. Jenže realita v terénu je pak často jiná. Situace se dramatizuje od poloviny 70. let v souvislosti s libanonskou válkou a s radikalizací Palestinců, která graduje v době Intifád na přelomu tisíciletí. Izraelská armáda reaguje ostře. Ve snaze ochránit vlastní obyvatelstvo se neubrání násilí vůči palestinským civilistům. Postupy armády přitom kritizují i bývalí vojáci a vojačky.

V reakci na libanonskou válku vzniká protestní hnutí Ješ Gvul a v následujících letech přibývají další organizace. Jednou z nich je Breaking The Silence, která sdružuje převážně veterány z Hebronu.

„Organizace Breaking The Silence byla založena v roce 2004 mladými Izraelci, kteří vyšli z povinné vojenské služby a měli potřebu postavit před izraelskou společnost zrcadlo a ukázat jí realitu. Mnoho z těch vojáků prošlo nějakou traumatickou situací. Vždyť nikdo si v 18 nebo 19 letech nedokáže představit, že zabije člověka. Jenže pak se dostane do té situace a stane se to.“

Autorka knihy Markéta Burgetová zdůrazňuje, že se snažila o maximální objektivitu. Jejím cílem nebylo soudit, ale spíše shromáždit fakta ke studovanému problému. Kniha shrnuje historický vývoj izraelské armády a vznik jejích etických pravidel a zmiňuje také, jak některé přečiny proti kodexu posuzovaly soudy. Autorka si uvědomuje, že se jedná o téma kontroverzní:

“Lidi na to právě často reagovali: Vím co je to etika, vím co je to izraelská armáda, ale ta slova mi nějak nejdou dohromady. Etika je ale už to, že dochází k diskursu, že probíhají nějaká školení, že se armáda neustále snaží vyvíjet programy na to, aby se mladí lidé nedopouštěli nějakých přečinů, už to je etika. Ta etika tam prostě vždycky je.“

Uzavírá Markéta Burgetová.

autor: Leona Matušková
Spustit audio