22. září  2018 v 09:05  rubrika: Zprávy

Za první republiky vznikaly zajímavé kostely a také byla dostavěna katedrála

Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Hradě - Foto: Jolana Nováková

Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha na HraděFoto: Jolana Nováková

Letos si připomínáme 100. výročí založení Československa a za zmínku určitě stojí i to, že v nově založené republice vznikla i řada významných staveb. Jednak bylo zapotřebí vybudovat stavby pro nově zřízené instituce, ale budovaly se i kostely a dokonce se dostavovala katedrála svatého Víta.

Za první republiky vznikla řada sakrálních staveb, z nichž některé jsou spjaty se jmény slavných architektů, jako byl Josip Plečnik, Josef Gočár nebo Pavel Janák. Nejvýraznějšími staviteli byly tři církve, které představuje historik architektury docent Zdeněk Lukeš. 

„Musíme jmenovat nově zřízenou Církev československou husitskou, která vznikla odštěpením od katolické církve v letech 1919 – 1920 a samozřejmě potřebovala mít své vlastní chrámy. Takže to byl jeden takový velmi výrazný stavebník.“ 

Dalším budovatelem byla Českobratrská církev evangelická. 

„Podobně jako ta Československá církev stavěla především takové prosté sbory. Oni na rozdíl od katolíků nechtěli mít kostely nijak příliš přezdobené, ale naopak co nejprostší. Takže mimochodem architektura sborů těchto dvou církví si je dost podobná. Vyhovoval jim i princip avantgardní architektury, třeba funkcionalistické, tomu se nijak nebránili. Takže takových sborů vznikla celá řada – jak těch českobratrských, tak těch československých.“ 

Třetím stavitelem byla Římskokatolická církev. 

„Nakonec i římskokatolická církev, byť bychom mohli předpokládat, že je dosti konzervativní, tak za první republiky nakonec několik moderních kostelů vystavěla. V Praze je samozřejmě nejznámější ten Plečnikův kostel Nejsvětějšího srdce Páně, tzv. druhý vinohradský kostel. Ale mimořádně avantgardní na tu tehdejší dobu byl kostel svatého Václava ve Vršovicích od Josefa Gočára, nebo kostel svatého Jana Nepomuckého v Košířích a našli by se ještě další.“ 

Za první republiky vyvrcholila dostavba katedrály svatého Víta, která byla slavnostně dokončena roku 1929 k tisíciletému výročí zavraždění svatého Václava. 

„Jak víme, tak už někdy v 60. letech 19. století se začalo s dostavbou ve stylu parléřovské gotiky. Tu stavbu postupně vedli architekti Kranner, Mocker, a od roku 1901 Kamil Hilbert, který pak dokončil celou tu práci k roku 1929, což bylo milénium svatého Václava.“ 

Dostavba katedrály byla obrovským počinem. 

„Celá ta západní část od hlavní věže až k hlavnímu portálu, včetně dvojice těch věží, je vybudovaná v 2. polovině 19. století a řekněme v 1. čtvrtině 20. století. Dokonce řada těch prvků výzdoby v katedrále pochází ještě z pozdější doby. Dodnes tam jsou věci, které ještě nejsou pořád dokončené.“ 

Za První republiky vznikla řada prvků výzdoby svatovítské katedrály. 

„Mám na mysli třeba vitráže, které vytvářeli za první republiky významní umělci, jako byl třeba František Kysela, Cyril Bouda, Alfons Mucha, Karel Svolinský, Max Švabinský. Tu sochařskou výzdobu prováděl zejména Vojtěch Sucharda, pak je tam spolupráce s Františkem Kyselou na nějakých mozaikách atd. Je tam ten Bílkův krucifix. Čili co se týče výzdoby, tak ta skutečně ve 20. století pokračovala velice intenzivně.“ 

V katedrále sice nevznikly moderní prvky, ale i tak má dostavba podle Zdeňka Lukeše svou důležitost. 

„Možná že to lze označit za jeden z nejvýznamnějších počinů, co se týče sakrální architektury. Byť méně nápadných, protože se samozřejě vedly debaty, v jakém stylu ta katedrála má být dostavěná, ale rozhodlo se, a asi správně, že v tom parléřovském.“ 

Autor:  Jana Šustová
Pořad: Mezi nebem a zemí  |  Stanice: Rádio vašeho kraje
Čas vysílání: sobota 09:04  |  Délka pořadu: 56 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas