20. srpna  2016 v 09:05  rubrika: Zprávy

Ženy v Novém zákoně: Marie Magdaléna

Marie Magdaléna. Autor: Jan Boeckhorst (1605-1668) - Foto: The Walters Art Museum,  Creative Commons License

Marie Magdaléna. Autor: Jan Boeckhorst (1605-1668)Foto: The Walters Art Museum, Creative Commons License

Jméno Magdaléna má v Česku téměř 20 tisíc žen a dívek. Je z hebrejštiny a znamená, že dotyčná pochází z Magdaly. Z vesnice na břehu Galilejského jezera.

Jedna z nejvýznamnějších žen z Nového zákona je Marie Magdaléna. Byla u Ježíšova ukřižování a je důležitou svědkyní zvěsti o jeho vzkříšení, říká biblistka Mireia Ryšková.  

„Všechna evangelia jí uvádějí jménem, což na prvním místě znamená, že musela hrát důležitou roli v prvotní církvi, že se tedy uchovalo její jméno. A za druhé to musela být výrazná postava, v době Ježíšova působení.“  

Svědčí o tom také to, že Marie Magdalena vystupuje i v apokryfních textech, které se nedostaly do biblického kánonu. Než se dostaneme k podrobnostem ze života Marie z Magdaly, je třeba vyvrátit jeden ze zakořeněných mýtů:  

„Tak, jak nám to podávají evangelia, tedy speciálně Lukášovo evangelium a dodatek k Markovi, nebyla charakterizována jako hříšnice. Ono je tam řečeno, že z ní Ježíš vyhnal nečisté duchy.“  

Co to v tehdejší době znamenalo, se dnes můžeme jen dohadovat.  

„Možná, že to byla žena, která byla soužená nějakou vážnou nemocí duševní nebo něčím, ale rozhodně to nemá nic společného s jejím charakterem. To, že byla ztotožněna s hříšnicí, za to vděčíme papeži Řehoři Velikému, který v jednom kázání v roce 591 ztotožnil Marii z Magdaly s tou bezejmennou hříšnicí z Lukášova evangelia a už jí to de facto zůstalo.“  

Ze středověku známe její znázornění jako hříšnice a kajícnice. Bezejmenná hříšnice přitom v Ježíšově příběhu také hrála důležitou úlohu, uslyšíte o ní příští sobotu. Teď zpátky k Marii Magdalské.  

„Ona byla jednou z těch žena a asi velmi výrazná, které doprovázely Ježíše z Galileje do Jeruzaléma. Je na ní zajímavé, že pocházela z toho města Magdala, o jejím sociálním statutu nic nevíme. Ale jestliže je počítána mezi ty ženy tak, jak o tom mluví Lukášovo evangelium, které Ježíše podporovaly, tak možná patřila právě k samostatným ženám, které měly nějaký majetek a mohly si dovolit opustit rodinu. Řekla bych, že asi neměla vlastní rodinu. A ty apokryfní spisy potom hovoří o tom, že ona tu Ježíšovu nauku velmi dobře pochopila a stala se takovou, řekla bych, nositelkou toho poselství dál.“  

To letos podtrhl papež František, když požádal, aby se 22. červenec slavil jako církevní svátek. Dosud se tento den připomínala pouze liturgická památka Marie Magdalény.  

„Možná bych navázala na tu samařskou ženu v Evangeliu podle Jana, protože ten příběh Marie z Magdaly, který je v Janově evangeliu ve 20. kapitole, tedy na závěr, to setkání Marie se zmrtvýchvstalým Pánem je přesně takovým růstem ve víře, kdy ona pořád hledá toho mrtvého Krista, chce zachránit jeho tělo a to je jediné, co jí zbývá z té reality, kterou žila. A když se setká s Ježíšem, s tím zahradníkem, o kterém si myslí, že odnesl to tělo, teprve na jeho oslovení ho rozpoznává. A když se ho chce zmocnit, když si tohle chce uchovat, tak je odkázána na ten úkol, který je vrcholem víry – stát se tou hlasatelskou, stejně jako ta samařská žena. To je to poslání. Víra není v tom něco vlastnit, něco si schovávat pro sebe, nýbrž být nositelem obsahu té zvěsti, která má smysl.“  

Uzavírá teoložka Mireia Ryšková z KTF UK. 

Pořad: Mezi nebem a zemí  |  Stanice: Rádio vašeho kraje
Čas vysílání: sobota 09:04  |  Délka pořadu: 56 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2020 Český rozhlas